Ruská zvěrstva na Ukrajině: Opilý voják zabil tátu od rodiny. Ženu pak brutálně znásilnil
Na Ukrajině se objevilo první podezření ze znásilnění. Mělo k němu opakovaně dojít ze strany ruského vojáka, který měl u Kyjeva znásilnit ženu neozbrojeného muže, kterého předtím zastřelil. Prokurátoři z Kyjevské oblasti už tento případ prošetřují, uvedla to nejvyšší státní zástupkyně Ukrajiny Irena Venediktová.
„V jedné z obcí Brovarského okresu se tento muž vloupal do soukromého domu a zastřelil majitele. Poté opilý okupant a jeho kolega opakovaně znásilnili manželku zavražděného civilisty, přičemž jí vyhrožovali násilím a použitím zbraní. Dokonce mělo být vyhrožováno i nezletilému dítěti, které bylo s obětí,“ napsala nejvyšší prokurátorka.
Dodala, že ruský voják je vedle toho podezřelý z porušování zákonů a válečných zvyků. Bylo po něm vyhlášeno pátrání a k soudu byla podána žádost o zadržení.
„Najdeme každého lumpa a přinutíme ho, aby se zodpovídal se vší přísností zákona!“ přislíbila Venediktová.
Otevření případu potvrdila i poslankyně a bývalá ministryně školství a vědy Inna Sovsunová.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na sociální síti potvrdil, že „v nejbližších dnech“ dodá Bundeswehr další odpalovací zařízení Patriot, další komponenty systému budou následovat během dvou či tří měsíců. „Více schopností protivzdušné obrany znamená pro Ukrajinu více zachráněných životů,“ zdůraznil Šmyhal.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zpochybnil schopnosti Ruska vést jakoukoliv větší válku. „Nemyslím si, že existují jakékoli pochyby o tom, že z hlediska konvenčních vojenských schopností by Rusové nemohli porazit Spojené státy nebo, upřímně řečeno, mnoho zemí v Evropě,“ odpověděl Rubio na otázku, zda se Rusové mohou vojensky rovnat USA. Tu dostal v rozhovoru pro Fox News Radio „Myslím, že by s tím měli problémy. Mají problémy s Ukrajinou, která má teď největší armádu v Evropě,“ dodal.
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem obhajuje tehdejší německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) propuštění ruského vraha Vadima Krasikova. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že si za svým rozhodnutím stojí a věří, že tento krok umožnil, aby dál žila vágní naděje na demokratické Rusko.
Výměna vězňů z loňského 1. srpna byla největší známou výměnou vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Z Ruska se dostali například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. Do výměny se zapojily také Bělorusko, Německo, Polsko, Slovinsko a Norsko.
