Ruská zvěrstva na Ukrajině: Opilý voják zabil tátu od rodiny. Ženu pak brutálně znásilnil
Na Ukrajině se objevilo první podezření ze znásilnění. Mělo k němu opakovaně dojít ze strany ruského vojáka, který měl u Kyjeva znásilnit ženu neozbrojeného muže, kterého předtím zastřelil. Prokurátoři z Kyjevské oblasti už tento případ prošetřují, uvedla to nejvyšší státní zástupkyně Ukrajiny Irena Venediktová.
„V jedné z obcí Brovarského okresu se tento muž vloupal do soukromého domu a zastřelil majitele. Poté opilý okupant a jeho kolega opakovaně znásilnili manželku zavražděného civilisty, přičemž jí vyhrožovali násilím a použitím zbraní. Dokonce mělo být vyhrožováno i nezletilému dítěti, které bylo s obětí,“ napsala nejvyšší prokurátorka.
Dodala, že ruský voják je vedle toho podezřelý z porušování zákonů a válečných zvyků. Bylo po něm vyhlášeno pátrání a k soudu byla podána žádost o zadržení.
„Najdeme každého lumpa a přinutíme ho, aby se zodpovídal se vší přísností zákona!“ přislíbila Venediktová.
Otevření případu potvrdila i poslankyně a bývalá ministryně školství a vědy Inna Sovsunová.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
