Ruská zvěrstva na Ukrajině: Opilý voják zabil tátu od rodiny. Ženu pak brutálně znásilnil
Na Ukrajině se objevilo první podezření ze znásilnění. Mělo k němu opakovaně dojít ze strany ruského vojáka, který měl u Kyjeva znásilnit ženu neozbrojeného muže, kterého předtím zastřelil. Prokurátoři z Kyjevské oblasti už tento případ prošetřují, uvedla to nejvyšší státní zástupkyně Ukrajiny Irena Venediktová.
„V jedné z obcí Brovarského okresu se tento muž vloupal do soukromého domu a zastřelil majitele. Poté opilý okupant a jeho kolega opakovaně znásilnili manželku zavražděného civilisty, přičemž jí vyhrožovali násilím a použitím zbraní. Dokonce mělo být vyhrožováno i nezletilému dítěti, které bylo s obětí,“ napsala nejvyšší prokurátorka.
Dodala, že ruský voják je vedle toho podezřelý z porušování zákonů a válečných zvyků. Bylo po něm vyhlášeno pátrání a k soudu byla podána žádost o zadržení.
„Najdeme každého lumpa a přinutíme ho, aby se zodpovídal se vší přísností zákona!“ přislíbila Venediktová.
Otevření případu potvrdila i poslankyně a bývalá ministryně školství a vědy Inna Sovsunová.
Ruský státní exportér plynu Gazprom ani do deseti let nedokáže nahradit propad odbytu, který mu způsobily okolnosti vyvolané ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechalo vypracovat vedení společnosti a o které dnes informoval britský deník Financial Times (FT).
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) inicioval vznik dopisu, kterým belgické předsednictví v Radě Evropské unie vyzval k posunu v jednáních o vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Připojilo se k němu dalších 11 států, například Německo, Slovensko, Švédsko či Finsko. ČTK o tom informovala Dvořákova mluvčí Veronika Lukášová.
Zhruba pětina uprchlic z Ukrajiny v Česku trpí těžkými depresemi. Vyplývá to z výzkumu vědkyň a vědců z Univerzit Karlovy a Akademie věd ČR. Asi 45 procent žen hodnotilo své zdraví jako špatné. K tomu podle výzkumu přispívaly právě deprese spolu s problémy týkajícími se ekonomické situace domácnosti nebo hledání pomoci a práce.
„Kromě počtu nemocí a depresivních symptomů se ukázalo, že základním faktorem, jak ukrajinské ženy vnímají svoje zdraví, jsou sociální kapitál a ekonomické faktory,“ uvedla jedna z autorek výzkumu, Ivana Kulhánová z institutu SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Ženy s vyšším počtem onemocnění a ty, které vykazují závažné depresivní příznaky, ženy žijící samy v domácnosti a mající potíže s hledáním pomoci u druhých a ty, které trpí materiální deprivací, vykazují zvýšené riziko horšího subjektivně vnímaného zdraví,“ doplnila. Materiální deprivace znamená, že domácnost si nemůže dovolit třeba pračku, telefon nebo uhradit neočekávaný výdaj v tisících korun.
