Ruská zvěrstva na Ukrajině: Opilý voják zabil tátu od rodiny. Ženu pak brutálně znásilnil
Na Ukrajině se objevilo první podezření ze znásilnění. Mělo k němu opakovaně dojít ze strany ruského vojáka, který měl u Kyjeva znásilnit ženu neozbrojeného muže, kterého předtím zastřelil. Prokurátoři z Kyjevské oblasti už tento případ prošetřují, uvedla to nejvyšší státní zástupkyně Ukrajiny Irena Venediktová.
„V jedné z obcí Brovarského okresu se tento muž vloupal do soukromého domu a zastřelil majitele. Poté opilý okupant a jeho kolega opakovaně znásilnili manželku zavražděného civilisty, přičemž jí vyhrožovali násilím a použitím zbraní. Dokonce mělo být vyhrožováno i nezletilému dítěti, které bylo s obětí,“ napsala nejvyšší prokurátorka.
Dodala, že ruský voják je vedle toho podezřelý z porušování zákonů a válečných zvyků. Bylo po něm vyhlášeno pátrání a k soudu byla podána žádost o zadržení.
„Najdeme každého lumpa a přinutíme ho, aby se zodpovídal se vší přísností zákona!“ přislíbila Venediktová.
Otevření případu potvrdila i poslankyně a bývalá ministryně školství a vědy Inna Sovsunová.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes dorazil na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se sejde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve snaze ujistit představitele země o pokračující americké podpoře země čelící ruské ofenzivě. Informovaly o tom tiskové agentury.
Blinken přijel do Kyjeva den poté, co Bílý dům informoval, že Ukrajina dostala první část americké vojenské pomoci z balíku 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), který Kongres po měsících dohadů schválil koncem dubna.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. Firma nedávno oznámila roční čistou ztrátu sedm miliard dolarů (161 miliard Kč). Červená čísla vykázala poprvé od roku 1999. Problémy Gazpromu odrážejí výrazný dopad evropských sankcí na ruský plynárenský průmysl a také omezení vyplývající ze sílícího partnerství Moskvy s Čínou, píše agentura Reuters.
Dopad mezinárodních sankcí na vývoz ropy Moskva vstřebala snáze, protože Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy po moři na jiné odběratele. Gazprom spoléhal na Evropu jako na svůj největší odbytový trh až do roku 2022, kdy konflikt Ruska s Ukrajinou přiměl Evropskou unii k omezení dovozu plynu od této ruské společnosti.
