Zapomíná se kvůli uprchlíkům na Čechy? Vláda dělá málo, tvrdí Schillerová. Koalice vrací úder
Humanitární příspěvky, dodávky zdravotnického materiálu i munice, ale i plány na výstavby bytů kvůli přílivu uprchlíků. Česká vláda se vrhla na pomoc Ukrajincům. Podle opozice, ale i některých Čechů, tím ale kabinet Petra Fialy (ODS) odsunuje stranou české občany a zapomíná na ně. Fiala tuto kritiku smetává ze stolu a označil ji za lež. Koaliční poslanci pak vrací úder a útočí na opozici, že touto rétorikou přiživují strach ve společnosti a i jistou nenávist směrem k Ukrajincům, kteří hledají v Česku dočasné přístřeší. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se této kritice brání, odmítá ji a zdůrazňuje, že ANO pomoc Ukrajincům vždy podporovala - jen se ale obává i o blaho Čechů. A dodává, že chtějí slyšet jasný plán, protože vláda zatím dělá málo.
Od počátku invaze ruských vojsk uběhl již měsíc. Česká republika se ukázala jako jeden z nejsolidárnějších států - téměř okamžitě zareagovala a poslala na Ukrajinu materiální i peněžní pomoc. Nebála se zaslat i munici, uspořádat sbírky a dokonce připravit novely zákona, které by poskytly uprchlíkům pracovní i bytové příležitosti. Po prvním měsíci ale z části veřejnosti a z opozice zní: Zapomínáte na české občany a chceme jasnou koncepci do budoucna.
Schillerová: Řešte problémy všech, chceme plán
Tuto rétoriku má jak hnutí SPD, tak i opoziční hnutí ANO. ANO ale připomíná, že kroky kabinetu Petra Fialy (ODS) k podpoře Ukrajiny i směrem k uprchlíkům podporují. „Od počátku jsme jako hnutí ANO podpořili kroky vlády Petra Fialy k řešení krize a postoji podpory Ukrajiny v tomto konfliktu vyvolanou agresí Ruska. Vláda to nemá jednoduché, to říkám otevřeně,“ řekla Blesk Zprávám exministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že by všechny kroky ale nehodnotila jako stoprocentní.
Upřesnila, že jí chybí konkrétní plán, který by měl být - alespoň ten dočasný - představen okamžitě. A to jak směrem k tomu, jak se bude řešit dlouhodobé ubytování uprchlíků, ale i k tomu, jak se bude řešit rostoucí inflace a ceny energií. „Budeme to chtít od vlády slyšet,“ komentovala kroky současného kabinetu exministryně financí.
Především u ubytování se Schillerová pozastavila. „Ti lidé tu nebudou týdny, ale měsíce a možná roky,“ uvedla a dodala, že také potřebujeme příchozí co nejrychleji dostat do pracovního procesu a musí se vyřešit i zdravotní stránka věci.
„Vláda se musí starat o všechny lidi, kteří žijí v naší zemi. Bez ohledu na to, jestli přišli z Ukrajiny, nebo se tu narodili. Nebudeme podporovat vykopávání příkopů a nálady proti těmto lidem. Zároveň ale říkáme, že naši lidé mají problém také a řešte to ruku v ruce,“ zopakovala pro Blesk Zprávy s dodatkem, že by také ráda složila Čechům poklonu za jejich solidaritu.
Přísnější v kritice a skoupější v pochvalách je SPD. „Je již půl roku po volbách a vláda Petra Fialy nenavrhla ani jeden zákon na zlepšení životů našich občanů a neřeší ani zdražování energií, potravin, pohonných hmot a bydlení. Fialova vláda kašle na problémy našich občanů Vláda nemá od začátku na naše občany čas,“ napsal jednu z kritik na twitteru předseda hnutí Tomio Okamura.
„Je to lež,“ reaguje Fiala. A poslankyně o hře se strachem
Na kritiku ohledně „myšlení na všechny“ zareagoval ve Sněmovně i sám premiér, který během úterního projevu v dolní komoře uvedl, že se jedná o lež. „Tak já k tomu chci říct velmi jednoduše, že to není pravda. Není to pravda, je to lež. A já při všem porozumění, protože vláda má být kritizována opozicí a opozice má kritizovat vládu, jsem na tuto kritiku připraven, tak si myslím, že bychom neměli tuto situaci zneužívat,“ uvedl premiér.
Fiala uvedl i několik konkrétních kroků vlády, které podle něj dokazují, že se na Čechy nezapomíná. Vedle částečného zrušení silniční daně připomněl úpravu příspěvků na bydlení či třeba úpravu příspěvků pro osoby v hmotné nouzi. Některé kroky, jako konec přimíchávání biolosložek do paliva, ale úspěšné nebyly, kritika míří i na příspěvky na bydlení.
Poslankyně a advokátka Eva Decroix (ODS) zmiňuje, že podobná vyjádření jsou velmi nebezpečná. „To společnost rozdělí a to je to nejhorší, co se nám může stát v době války a v době zhoršování ekonomických poměrů,“ konstatovala pro Blesk Zprávy. „Chápu obavy české společnosti ve smyslu, co s námi bude. Všichni vidíme válku a možná se ještě nedokážeme srovnat s novinkami, je to jako na začátku covidu. Chápu, že čelíme něčemu, na co nejsme zvyklí, a musíme si přiznat, že je to ohromná vlna a nevíme, co se stane za měsíc, ale úkolem politiků je nyní sjednocovat a ne útočit na strach lidí,“ dodává.
Evropské mocnosti daly minulý týden Spojeným státům najevo, které aspekty případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem jsou pro ně nepřijatelné, uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo, aniž evropské požadavky upřesnil.
Zástupci USA, Francie, Británie, Německa a Ukrajiny spolu jednali minulý týden v Paříži, ve středu se mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Marka Rubia sejdou znovu, tentokrát v Londýně.
„Jediným cílem, který nás zajímá, je obrana francouzských zájmů a evropské bezpečnosti. To je důvod proč - když se USA rozhodly postavit do role prostředníka - jim jasně dáváme najevo, jaké jsou naše nepřekročitelné linie,“ uvedl Barrot v narážce na oblasti, v nichž evropští lídři nehodlají ustupovat.
Na otázku, jestli považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti oznámení mírové dohody v tomto týdnu za důvěryhodné, Barrot poznamenal, že to záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. K proklamovanému ruskému velikonočnímu příměří uvedl, že to podle něj byla marketingová operace, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se Trump stal netrpělivým. (ČTK)
Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, Dmitrij Peskov. Upozornil taky, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání.
Kyjev zakázal vést jednání s Ruskem za Putinova vedení už na jaře 2022, kdy po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšly najevo válečné zločiny, kterých se podle ukrajinských a západních zdrojů dopustili ruští vojáci během okupace měst a obcí v okolí ukrajinské metropole. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča u Kyjeva, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze zavraždění stovek civilistů.
„Konkrétní plány nejsou, je pouze připravenost posoudit tuto otázku, jak potvrdil prezident Putin, a to s přihlédnutím k analýze zkušeností s velikonočním příměřím. Ale nic konkrétního v tomto směru není,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
„Pokud by si ukrajinská strana přála (vést jednání), pak určitě by musely být podniknuty kroky, aby se právně vyřešily překážky bránící kontaktům. Tedy pokud je k tomu ochota,“ upozornil mluvčí podle agentury Interfax. Ta dodala, že Putin nedávno nevyloučil možnost bilaterálních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale upozornil, že tato otázka vyžaduje nejprve posouzení. (ČTK)
Rusko minulou zimu zaútočilo na 34 zařízení tamního největšího ukrajinského producenta plynu ze skupiny Naftogaz, což vedlo ke ztrátě téměř 50 % produkce plynu, informuje portál Kyiv Independent.
Nejkritičtější byla energetická situace ve městech Kryvyj Rih, Mykolajiv a Cherson. Neustálé ruské útoky a současný stav plynové sítě mohly způsobit, že více než 1 milion lidí zůstal bez tepla a elektřiny, uvádí se v prohlášení společnosti z 21. dubna.
Schillerová se ale opakovaně brání, že opoziční ANO nikdy nebylo proti uprchlíkům. „Xenofobii v žádném případě nemůžeme podporovat ani živit a hnutí to nedělá,“ řekla na dotaz Blesk Zpráv, zdali nemohou podobná vyjádření působit na veřejnost špatně. Zdůraznila „a třikrát podtrhla“, že hnutí ANO jde o to, aby se vláda starala o všechny.
Stínová vláda má podle exministryně financí několik návrhů, které bude projednávat vláda. Je mezi nimi například snížení DPH na energie.
Heller: Lidé utíkají před granáty, musíme jim pomáhat
Dramatičtější nálada ohledně uprchlíků je primárně na sociálních sítí, kde se mnohdy šíří poplašné a dezinformační zprávy. Podle místopředsedy bezpečnostního výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) se jedná v podstatě o dezinformační válku, proti které musíme rovněž aktivně bojovat.
Tzv. fake news nyní cílí především na uprchlíky a jsou považovány za silně proruské. Ve velkém se sdílí například snímky plných popelnic jídla, které údajně vyhodili právě Ukrajinci. Případně se sdílí chybné informace o tom, co vše budou mít uprchlíci v Česku zadarmo, a nešetří se ani zprávami, že společně s válečnými uprchlíky do Česka proudí kriminálníci. Nejvíce hlasů je proti bezplatné jízdě v MHD a proti vstupu do ZOO zdarma.
„Měli bychom si uvědomit, že i my se můžeme dostat do situace, která není dobrá. Měli bychom si představit, že ti lidé se musí zabalit a utíkat před dopadajícími granáty a před bombami, které dopadají na školy, školky i nemocnice. Spoustě lidem zemřeli příbuzní, nebo se s těmi, co zůstali, museli rozloučit. Takovým lidem se prostě pomáhá. Část společnosti bude vždycky přicházet s nenávistí, ale je potřeba i jim v tomto ohledu vyslat jasný signál,“ komentuje Heller pro Blesk Zprávy aktuální náladu ve společnosti.
Podotýká navíc, že neběžíme závod na 100 metrů, ale minimálně maraton a dá se tak očekávat, že únava ve společnosti bude stoupat - a s ní i averze. „Neumím si představit, že třeba na hranici zavedeme ostnatý drát a budeme odmítat matky s dětmi,“ míní Heller s tím, že je ale jasné, že bude mít krize dopad na nás i na veřejný rozpočet.
Decroix také zdůrazňuje, že Ukrajinci nejenže oceňují naši solidaritu, ale snaží se aktivně zapojit. „Nejsou to lidé, co nutně potřebují naši pomoc. Potřebují jen bezpečí. A naší ekonomice to může i pomoci,“ krotí představy „vyžírek“ poslankyně .
Podobně smýšlí i Schillerová, která zmiňuje, že přicházejí zubaři, lékaři i sestry, kteří mohou Česku pomoci zalepit slepá místa na pracovním trhu.
Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) je navíc část pomoci Ukrajincům přenositelná do budoucna i pro Čechy. Zmiňuje v tomto ohledu například dotace obcím na stavbu a rekonstrukci bytových prostor. Podle Richterové je představa i taková, že by byty mohly využívat například samoživitelky nebo senioři, jak řekla Blesk Zprávám.
