Zapomíná se kvůli uprchlíkům na Čechy? Vláda dělá málo, tvrdí Schillerová. Koalice vrací úder
Humanitární příspěvky, dodávky zdravotnického materiálu i munice, ale i plány na výstavby bytů kvůli přílivu uprchlíků. Česká vláda se vrhla na pomoc Ukrajincům. Podle opozice, ale i některých Čechů, tím ale kabinet Petra Fialy (ODS) odsunuje stranou české občany a zapomíná na ně. Fiala tuto kritiku smetává ze stolu a označil ji za lež. Koaliční poslanci pak vrací úder a útočí na opozici, že touto rétorikou přiživují strach ve společnosti a i jistou nenávist směrem k Ukrajincům, kteří hledají v Česku dočasné přístřeší. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se této kritice brání, odmítá ji a zdůrazňuje, že ANO pomoc Ukrajincům vždy podporovala - jen se ale obává i o blaho Čechů. A dodává, že chtějí slyšet jasný plán, protože vláda zatím dělá málo.
Od počátku invaze ruských vojsk uběhl již měsíc. Česká republika se ukázala jako jeden z nejsolidárnějších států - téměř okamžitě zareagovala a poslala na Ukrajinu materiální i peněžní pomoc. Nebála se zaslat i munici, uspořádat sbírky a dokonce připravit novely zákona, které by poskytly uprchlíkům pracovní i bytové příležitosti. Po prvním měsíci ale z části veřejnosti a z opozice zní: Zapomínáte na české občany a chceme jasnou koncepci do budoucna.
Schillerová: Řešte problémy všech, chceme plán
Tuto rétoriku má jak hnutí SPD, tak i opoziční hnutí ANO. ANO ale připomíná, že kroky kabinetu Petra Fialy (ODS) k podpoře Ukrajiny i směrem k uprchlíkům podporují. „Od počátku jsme jako hnutí ANO podpořili kroky vlády Petra Fialy k řešení krize a postoji podpory Ukrajiny v tomto konfliktu vyvolanou agresí Ruska. Vláda to nemá jednoduché, to říkám otevřeně,“ řekla Blesk Zprávám exministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že by všechny kroky ale nehodnotila jako stoprocentní.
Upřesnila, že jí chybí konkrétní plán, který by měl být - alespoň ten dočasný - představen okamžitě. A to jak směrem k tomu, jak se bude řešit dlouhodobé ubytování uprchlíků, ale i k tomu, jak se bude řešit rostoucí inflace a ceny energií. „Budeme to chtít od vlády slyšet,“ komentovala kroky současného kabinetu exministryně financí.
Především u ubytování se Schillerová pozastavila. „Ti lidé tu nebudou týdny, ale měsíce a možná roky,“ uvedla a dodala, že také potřebujeme příchozí co nejrychleji dostat do pracovního procesu a musí se vyřešit i zdravotní stránka věci.
„Vláda se musí starat o všechny lidi, kteří žijí v naší zemi. Bez ohledu na to, jestli přišli z Ukrajiny, nebo se tu narodili. Nebudeme podporovat vykopávání příkopů a nálady proti těmto lidem. Zároveň ale říkáme, že naši lidé mají problém také a řešte to ruku v ruce,“ zopakovala pro Blesk Zprávy s dodatkem, že by také ráda složila Čechům poklonu za jejich solidaritu.
Přísnější v kritice a skoupější v pochvalách je SPD. „Je již půl roku po volbách a vláda Petra Fialy nenavrhla ani jeden zákon na zlepšení životů našich občanů a neřeší ani zdražování energií, potravin, pohonných hmot a bydlení. Fialova vláda kašle na problémy našich občanů Vláda nemá od začátku na naše občany čas,“ napsal jednu z kritik na twitteru předseda hnutí Tomio Okamura.
„Je to lež,“ reaguje Fiala. A poslankyně o hře se strachem
Na kritiku ohledně „myšlení na všechny“ zareagoval ve Sněmovně i sám premiér, který během úterního projevu v dolní komoře uvedl, že se jedná o lež. „Tak já k tomu chci říct velmi jednoduše, že to není pravda. Není to pravda, je to lež. A já při všem porozumění, protože vláda má být kritizována opozicí a opozice má kritizovat vládu, jsem na tuto kritiku připraven, tak si myslím, že bychom neměli tuto situaci zneužívat,“ uvedl premiér.
Fiala uvedl i několik konkrétních kroků vlády, které podle něj dokazují, že se na Čechy nezapomíná. Vedle částečného zrušení silniční daně připomněl úpravu příspěvků na bydlení či třeba úpravu příspěvků pro osoby v hmotné nouzi. Některé kroky, jako konec přimíchávání biolosložek do paliva, ale úspěšné nebyly, kritika míří i na příspěvky na bydlení.
Poslankyně a advokátka Eva Decroix (ODS) zmiňuje, že podobná vyjádření jsou velmi nebezpečná. „To společnost rozdělí a to je to nejhorší, co se nám může stát v době války a v době zhoršování ekonomických poměrů,“ konstatovala pro Blesk Zprávy. „Chápu obavy české společnosti ve smyslu, co s námi bude. Všichni vidíme válku a možná se ještě nedokážeme srovnat s novinkami, je to jako na začátku covidu. Chápu, že čelíme něčemu, na co nejsme zvyklí, a musíme si přiznat, že je to ohromná vlna a nevíme, co se stane za měsíc, ale úkolem politiků je nyní sjednocovat a ne útočit na strach lidí,“ dodává.

Dnes je 1 000. den od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Země si na bojišti udržuje stabilní pozici. „Ten tisící den je pochopitelně spíše symbolické datum, určitě je ukrajinská strana vyčerpaná. Nedá se ovšem říct, že by se blížila nějaké vojenské porážce. To situace tam je, dalo by se říct, poměrně stabilní, navzdory ruské iniciativě z předchozích týdnů a měsíců a tomu pozvolnému ruskému postupu, ale v některých úsecích frontové linie, zejména v oblasti Donbasu, se přímé ohrožení Pokrovska podařilo odvrátit. Nepotvrdily se některé prognózy, že dojde k výraznějšímu ruskému postupu, a že některá klíčová města jako Pokrovsk budou záhy ztracena. Ukrajinská strana určitě vyčerpala řadu svých zdrojů, ale pochopitelně ne všechny, to je samozřejmě ta diskuze třeba ohledně možné mobilizace mladších ročníků, která je v ukrajinské společností také velmi aktuální a velmi živě přítomna. Nedá se říct, že by Ukrajina směřovala k vojenskému kolapsu. Naopak - některé své vojenské schopnosti výrazně posiluje díky podpoře svých partnerů. Bude možná schopna ruskému protivníkovi zasazovat daleko větší údery, než tomu bylo v minulosti,“ řekl bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar, který vystoupil na ČT24 v rámci 1 000 dnů bojů na Ukrajině.
„Pád Pokrovsku, Kupjansku by samozřejmě zhoršil ukrajinskou pozici, zejména v oblasti Donbasu, umožnil by ruské straně postup, dalo by se říci, do ukrajinského vnitrozemí, ohrozil by ukrajinské pozice a na jiných úsecích fronty by asi velice znesnadnil ukrajinskou logistiku právě na tomto úseku. A mohl by vést k tomu, že by ruský územní zisk mohl být výraznější, že by ukrajinské jednotky byly nuceny se z většího prostoru stáhnout tak, aby se vyhnuly hrozbě možného obklíčení, které by mohlo nastat v případě pádů Pokrovska nebo Kupjanska. Minimálně na tomto úseku fronty by se velmi zhoršila ukrajinská pozice, na druhé straně z celkového pohledu by to asi nebylo nic fatálního,“ pokračoval expert s tím, že horší než pád města by byly velké ztráty mezi jednotkami.
Vyjádřil se rovněž k používání amerických balistických taktických střel ATACMS, které nedávno Ukrajině schválil k používání na ruském území prezident Joe Biden. Podle Stojara to ve válce nepovede k žádným významným posunům, pokud bude toto povolení omezeno pouze na Kurskou oblast, nicméně přímo v této oblasti se jedná o „významnou podporu“ ve chvíli, kdy se Rusové snaží Ukrajince vytlačit. „Mohou velmi citelně eliminovat schopnosti ruské logistiky,“ dodal s tím, že jedním z důvodů, proč Joe Biden k tomuto kroku přistoupil, bylo i nasazení severokorejských jednotek na ruském území.

Nejméně osm mrtvých, včetně osmiletého chlapce, a 11 raněných si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, upřesnila dnes ukrajinská prokuratura.
„Rusko nadále terorizuje naše pohraničí,“ napsal o náletu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každý nový útok Ruska jen potvrzuje Putinovy skutečné záměry. Chce, aby válka pokračovala. Řeči o míru ho nezajímají. Musíme Rusko donutit ke spravedlivému míru silou,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před 1000 dny vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila dnes ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.
Kryt se skládá ze dvou modulů, z nichž jeden je určen pro 54 lidí a druhý obsahuje technické zařízení. Kapacitu krytu lze zvýšit přidáním dalších modulů.
Schillerová se ale opakovaně brání, že opoziční ANO nikdy nebylo proti uprchlíkům. „Xenofobii v žádném případě nemůžeme podporovat ani živit a hnutí to nedělá,“ řekla na dotaz Blesk Zpráv, zdali nemohou podobná vyjádření působit na veřejnost špatně. Zdůraznila „a třikrát podtrhla“, že hnutí ANO jde o to, aby se vláda starala o všechny.
Stínová vláda má podle exministryně financí několik návrhů, které bude projednávat vláda. Je mezi nimi například snížení DPH na energie.
Heller: Lidé utíkají před granáty, musíme jim pomáhat
Dramatičtější nálada ohledně uprchlíků je primárně na sociálních sítí, kde se mnohdy šíří poplašné a dezinformační zprávy. Podle místopředsedy bezpečnostního výboru Šimona Hellera (KDU-ČSL) se jedná v podstatě o dezinformační válku, proti které musíme rovněž aktivně bojovat.
Tzv. fake news nyní cílí především na uprchlíky a jsou považovány za silně proruské. Ve velkém se sdílí například snímky plných popelnic jídla, které údajně vyhodili právě Ukrajinci. Případně se sdílí chybné informace o tom, co vše budou mít uprchlíci v Česku zadarmo, a nešetří se ani zprávami, že společně s válečnými uprchlíky do Česka proudí kriminálníci. Nejvíce hlasů je proti bezplatné jízdě v MHD a proti vstupu do ZOO zdarma.
„Měli bychom si uvědomit, že i my se můžeme dostat do situace, která není dobrá. Měli bychom si představit, že ti lidé se musí zabalit a utíkat před dopadajícími granáty a před bombami, které dopadají na školy, školky i nemocnice. Spoustě lidem zemřeli příbuzní, nebo se s těmi, co zůstali, museli rozloučit. Takovým lidem se prostě pomáhá. Část společnosti bude vždycky přicházet s nenávistí, ale je potřeba i jim v tomto ohledu vyslat jasný signál,“ komentuje Heller pro Blesk Zprávy aktuální náladu ve společnosti.
Podotýká navíc, že neběžíme závod na 100 metrů, ale minimálně maraton a dá se tak očekávat, že únava ve společnosti bude stoupat - a s ní i averze. „Neumím si představit, že třeba na hranici zavedeme ostnatý drát a budeme odmítat matky s dětmi,“ míní Heller s tím, že je ale jasné, že bude mít krize dopad na nás i na veřejný rozpočet.
Decroix také zdůrazňuje, že Ukrajinci nejenže oceňují naši solidaritu, ale snaží se aktivně zapojit. „Nejsou to lidé, co nutně potřebují naši pomoc. Potřebují jen bezpečí. A naší ekonomice to může i pomoci,“ krotí představy „vyžírek“ poslankyně .
Podobně smýšlí i Schillerová, která zmiňuje, že přicházejí zubaři, lékaři i sestry, kteří mohou Česku pomoci zalepit slepá místa na pracovním trhu.
Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) je navíc část pomoci Ukrajincům přenositelná do budoucna i pro Čechy. Zmiňuje v tomto ohledu například dotace obcím na stavbu a rekonstrukci bytových prostor. Podle Richterové je představa i taková, že by byty mohly využívat například samoživitelky nebo senioři, jak řekla Blesk Zprávám.