Rusnok u Moravce: Rusko sankce drasticky zničí, je odepsané nejméně na generaci
O dopadech protiruských sankcí v neděli na ČT debatovali u Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), guvernér ČNB Jiří Rusnok a profesor a ekonom Jan Švejnar. Podle Rusnoka je Rusko ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci a sankce ho drasticky zničí.
„24. únorem se svět dramaticky změnil. Až se budou psát učebnice o dějinách počátku tohoto století, tak si myslím, že toto datum tam určitě bude velmi viditelné,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce guvernér ČNB Jiří Rusnok.
„Podle mně Rusko je ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci a to možná jsem optimista, protože to se nedá přežít v podstatě. Ne, že by fyzicky zmizelo, samozřejmě, ale vrátí se ekonomicky a sociálně o 20 let zpět minimálně,“ míní Rusnok.
Pokud bude Evropa s USA držet stávající kurz, nikdo z partnerů Ruska se to nepokusí obcházet, míní. „Číňané jsou v zásadě velmi pragmatičtí, to nejsou žádní komunisti, to mají jenom jako label. Jsou to tvrdí kapitalisté, kteří si musí uvědomit, že jejich největší trh je Evropa a USA. A ten nebudou chtít ztratit,“ tvrdí Rusnok s tím, že Číňané budou dál lavírovat a snažit se z celé situace vytěžit maximum.
„Ekonomicky ty sankce Rusko drasticky zničí, poškodí a Putin vstoupí do historie jako člověk, který nejprve Rusko zvedl z nějakého bahna po tom rozpadu a jelcinovské éře a pak ho nechal zničit,“ míní Rusnok. Sankce nezmění situaci na bojišti ze dne na den, podotkl.
Stanjura: Polský návrh není realistický
Sankce fungují, po 4. balíčku se připravuje další, poznamenal v OVM na ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Českým návrhem je, aby od bankovního systému SWIFT byly odstřiženy všechny ruské banky.
„Abychom uzavřeli evropské přístavy pro ruské lodě, abychom prohloubili sektorové sankce a abychom izolovali Rusko ve všech mezinárodních organizacích, protože v mnoha ještě do dneška působí,“ uvedl Stanjura.
Sousední Polsko navrhuje zakázat celý obchod s Ruskem. „Já myslím, že to není realistický návrh,“ uvedl Stanjura. „Nemyslím si, že by takový návrh měl šanci, na tom by se musela shodnout celá sedmadvacítka,“ poznamenal. Premiér Fiala (ODS) o polském návrhu bude mluvit se členy vlády i prezidentem Zemanem, podotkl Stanjura.
Švejnar: Putin nechce ztratit tvář
„Já myslím, že s tím Putin počítal, že se připravil, protože věděl, že nějaká odvetná opatření budou. Myslím, že neočekával, jak budou silná,“ uvedl profesor Jan Švejnar, ředitel centra IDEA a někdejší prezidentský kandidát. Sankce musí být velice tvrdé a přesně mířené, aby měly kýžený efekt, postup USA a Evropy je správný.
„Pokud je možno to dále ještě přitvrdit, tak je to žádoucí. Rusko je země, kde obyvatelství bude trpět a věrchuška nebude tolik trpět. V tom smyslu to nemusí nezbytně odradit Putina v krátkodobém horizontu Putina od toho, aby pokračoval v boji. A myslím, že bude, protože nechce ztratit tvář,“ poznamenal Švejnar.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
Problém s ruským plynem
Evropa má velký problém, co se týče ropy a zemního plynu, zbytek je sekundární, upozornil Švejnar. Může si však přesto dovolit tvrdší sankce, byť to bude mít dopad na řadu firem.
„Jsme schopni diverzifikovat a vozit ropu odjinud velmi rychle,“ poznamenal Stanjura s tím, že Evropa neumí rychle nahradit výpadek dodávek ruského plynu. Pokud Putin zavře kohoutky, musíme být připraveni, dodal.
„Jsme v poloválečném ekonomickém stavu,“ poznamenal Stanjura. Je proto nutné zajitit především to, aby systém fungoval. „Zatím to zvládáme, ceny spadly,“ prohodil směrem k pohonným hmotám, kdy se jeho resort zaměřil na výše marží obchodníků u benzinu a nafty. „Nikdo vám dneska neřekne, jaká bude cena za měsíc, nebo za dna,“ varoval však Stanjura.
Rusnok ukázal na pumpaře
„Jaké budou ceny, to vám neřeknu, protože to neví nikdo v tuto chvíli. My jsme před válkou si mysleli, že by se postupně měly vracet na nějakou normální úrovneň 80 dolarů za barel plus mínus 10. Najednou je tady válka, ve které je angažováno primárně Rusko, které je jedním z největších světových producentů ropy. Je to podle mně v tuto chvíli absolutně nepředvídatelné,“ reagoval Rusnok.
Pokud se situace bude vyvíjet spíše stabilizačním směrem, očekával by postupný pokles cen. „Bohužel ta stabilizace zatím vidět není,“ dodal Rusnok s tím, že u cen pohonných hmot podle něj marže sehrály velkou roli.
„Aby se na mně nevrhli jenom pumpaři, tak ještě naštvu bankéře. Podívejte se na banky. My když zvýšíme úrokové sazby, a to třeba i razantně, tak banky zvyšují své úroky na depozitech velice neochotně a velice pomalu, zatímco na úvěrech jsou samozřejmě velmi pružné a jde to relativně velmi rychle, zejména na těch firemních úvěrech. Ono to je takové to chování obchodníků,“ poznamenal v ČT guvernér ČNB.
Slovní intervence ministerstva, že se chce na marže podívat, byla proto zcela na místě, podotkl. „Bohužel při každém stresu na trhu je určitá tendence obchodníků využít té paniky, využít té situace a trochu se jakoby zahojit, udělat si nějakou rezervu. Teď všichni v té nejistotě se snaží vytvářet si nějaké rezervy,“ dodal Rusnok.
