Rusnok u Moravce: Rusko sankce drasticky zničí, je odepsané nejméně na generaci
O dopadech protiruských sankcí v neděli na ČT debatovali u Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), guvernér ČNB Jiří Rusnok a profesor a ekonom Jan Švejnar. Podle Rusnoka je Rusko ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci a sankce ho drasticky zničí.
„24. únorem se svět dramaticky změnil. Až se budou psát učebnice o dějinách počátku tohoto století, tak si myslím, že toto datum tam určitě bude velmi viditelné,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce guvernér ČNB Jiří Rusnok.
„Podle mně Rusko je ekonomicky odepsané nejméně na jednu generaci a to možná jsem optimista, protože to se nedá přežít v podstatě. Ne, že by fyzicky zmizelo, samozřejmě, ale vrátí se ekonomicky a sociálně o 20 let zpět minimálně,“ míní Rusnok.
Pokud bude Evropa s USA držet stávající kurz, nikdo z partnerů Ruska se to nepokusí obcházet, míní. „Číňané jsou v zásadě velmi pragmatičtí, to nejsou žádní komunisti, to mají jenom jako label. Jsou to tvrdí kapitalisté, kteří si musí uvědomit, že jejich největší trh je Evropa a USA. A ten nebudou chtít ztratit,“ tvrdí Rusnok s tím, že Číňané budou dál lavírovat a snažit se z celé situace vytěžit maximum.
„Ekonomicky ty sankce Rusko drasticky zničí, poškodí a Putin vstoupí do historie jako člověk, který nejprve Rusko zvedl z nějakého bahna po tom rozpadu a jelcinovské éře a pak ho nechal zničit,“ míní Rusnok. Sankce nezmění situaci na bojišti ze dne na den, podotkl.
Stanjura: Polský návrh není realistický
Sankce fungují, po 4. balíčku se připravuje další, poznamenal v OVM na ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Českým návrhem je, aby od bankovního systému SWIFT byly odstřiženy všechny ruské banky.
„Abychom uzavřeli evropské přístavy pro ruské lodě, abychom prohloubili sektorové sankce a abychom izolovali Rusko ve všech mezinárodních organizacích, protože v mnoha ještě do dneška působí,“ uvedl Stanjura.
Sousední Polsko navrhuje zakázat celý obchod s Ruskem. „Já myslím, že to není realistický návrh,“ uvedl Stanjura. „Nemyslím si, že by takový návrh měl šanci, na tom by se musela shodnout celá sedmadvacítka,“ poznamenal. Premiér Fiala (ODS) o polském návrhu bude mluvit se členy vlády i prezidentem Zemanem, podotkl Stanjura.
Švejnar: Putin nechce ztratit tvář
„Já myslím, že s tím Putin počítal, že se připravil, protože věděl, že nějaká odvetná opatření budou. Myslím, že neočekával, jak budou silná,“ uvedl profesor Jan Švejnar, ředitel centra IDEA a někdejší prezidentský kandidát. Sankce musí být velice tvrdé a přesně mířené, aby měly kýžený efekt, postup USA a Evropy je správný.
„Pokud je možno to dále ještě přitvrdit, tak je to žádoucí. Rusko je země, kde obyvatelství bude trpět a věrchuška nebude tolik trpět. V tom smyslu to nemusí nezbytně odradit Putina v krátkodobém horizontu Putina od toho, aby pokračoval v boji. A myslím, že bude, protože nechce ztratit tvář,“ poznamenal Švejnar.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
Problém s ruským plynem
Evropa má velký problém, co se týče ropy a zemního plynu, zbytek je sekundární, upozornil Švejnar. Může si však přesto dovolit tvrdší sankce, byť to bude mít dopad na řadu firem.
„Jsme schopni diverzifikovat a vozit ropu odjinud velmi rychle,“ poznamenal Stanjura s tím, že Evropa neumí rychle nahradit výpadek dodávek ruského plynu. Pokud Putin zavře kohoutky, musíme být připraveni, dodal.
„Jsme v poloválečném ekonomickém stavu,“ poznamenal Stanjura. Je proto nutné zajitit především to, aby systém fungoval. „Zatím to zvládáme, ceny spadly,“ prohodil směrem k pohonným hmotám, kdy se jeho resort zaměřil na výše marží obchodníků u benzinu a nafty. „Nikdo vám dneska neřekne, jaká bude cena za měsíc, nebo za dna,“ varoval však Stanjura.
Rusnok ukázal na pumpaře
„Jaké budou ceny, to vám neřeknu, protože to neví nikdo v tuto chvíli. My jsme před válkou si mysleli, že by se postupně měly vracet na nějakou normální úrovneň 80 dolarů za barel plus mínus 10. Najednou je tady válka, ve které je angažováno primárně Rusko, které je jedním z největších světových producentů ropy. Je to podle mně v tuto chvíli absolutně nepředvídatelné,“ reagoval Rusnok.
Pokud se situace bude vyvíjet spíše stabilizačním směrem, očekával by postupný pokles cen. „Bohužel ta stabilizace zatím vidět není,“ dodal Rusnok s tím, že u cen pohonných hmot podle něj marže sehrály velkou roli.
„Aby se na mně nevrhli jenom pumpaři, tak ještě naštvu bankéře. Podívejte se na banky. My když zvýšíme úrokové sazby, a to třeba i razantně, tak banky zvyšují své úroky na depozitech velice neochotně a velice pomalu, zatímco na úvěrech jsou samozřejmě velmi pružné a jde to relativně velmi rychle, zejména na těch firemních úvěrech. Ono to je takové to chování obchodníků,“ poznamenal v ČT guvernér ČNB.
Slovní intervence ministerstva, že se chce na marže podívat, byla proto zcela na místě, podotkl. „Bohužel při každém stresu na trhu je určitá tendence obchodníků využít té paniky, využít té situace a trochu se jakoby zahojit, udělat si nějakou rezervu. Teď všichni v té nejistotě se snaží vytvářet si nějaké rezervy,“ dodal Rusnok.
