Rusové, vy jste si nevšimli, že vaši milovaní umírají? Mrtvoly nikdo nesbírá, těla se vrší, popsal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uprostřed noci ze soboty na neděli zveřejnil další video nejen k ukrajinským obyvatelům, ale obrátil se v něm také na Rusy. Na ruské matky, manželky, otce, děti, přátele. „Vy jste si nevšimli, že vaši milování umírají?“ ptá se ve videu a přidává popis toho, jakou spoušť po sobě ruská armáda zanechává – mrtvá těla padlých vojáků nikdo nesbírá, důstojně je nikdo nepohřbívá. Vrší se na frontové linii…
„Přední linie, kde se odehrávají ty nejtěžší boje, jsou doslova posety těly mrtvých ruských vojáků,“ řekl v nočním projevu Zelenskyj. „A tato těla nikdo nesbírá a nepochová,“ pokračoval. „A ruští velitelé někde shromažďují a povolávají nové a nové jednotky, které přijdou místo nich. Chápeme, že Rusko má neomezený počet lidských zdrojů, techniky, bomb a raket. Ale já se chci zeptat ruských občanů: Co se vám za ta léta stalo, že si nevšímáte vašich ztrát,“ pronesl do kamery ve své pracovně Zelenskyj a obrátil se pozůstalým po 14 tisících ruských vojáků, kteří dosud dle něj ve válce padli. „To je 14 tisíc matek, 14 tisíc otců, manželek, dětí, příbuzných a přátel – vy jste si toho nevšimli?“¨
Asi v devítiminutové videu, které natočil ve své pracovně v prezidentském paláci v Kyjevě, se zastavil také u událostí ve městě Čornobajivka. „Vesnice Čornobajivka v Chersonském regionu se zapíše do válečné historie,“ řekl v nočním projevu prezident Zelenskyj. „Je to místo, kde se Rusové a jejich velení ukázali ve skutečném světle, jako nekompetentní, jako ti, kteří nastaví životy svých lidí všanc. Šestkrát naše armáda zničila okupanská stanoviště v Čornobajivce, šestkrát a oni se stále vrací zpět,“ uvedl Zelenskyj.
Na letišti v Čornobajivce nedaleko chersonského mezinárodního letiště si Rusové udělali svou základnu. Ve středu se zde ukrajinským silám podařilo zabít ruského generála Andreje Mordvičeva.
V projevu také oznámil, že ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Opatření bude platit po dobu válečného stavu. "Činnost politiků směřující k rozkolu nebo kolaboraci nebudou úspěšné a dočkají se tvrdé odpovědi," citoval list Ukrajinská pravda z videozprávy prezidenta Zelenského. Ten ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby rozhodnutí bezpečnostní rady neprodleně uvedlo do praxe.
Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Agentura DPA tyto strany označuje za euroskeptické, antiliberální či proruské.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud bychom byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
