Rusové, vy jste si nevšimli, že vaši milovaní umírají? Mrtvoly nikdo nesbírá, těla se vrší, popsal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uprostřed noci ze soboty na neděli zveřejnil další video nejen k ukrajinským obyvatelům, ale obrátil se v něm také na Rusy. Na ruské matky, manželky, otce, děti, přátele. „Vy jste si nevšimli, že vaši milování umírají?“ ptá se ve videu a přidává popis toho, jakou spoušť po sobě ruská armáda zanechává – mrtvá těla padlých vojáků nikdo nesbírá, důstojně je nikdo nepohřbívá. Vrší se na frontové linii…
„Přední linie, kde se odehrávají ty nejtěžší boje, jsou doslova posety těly mrtvých ruských vojáků,“ řekl v nočním projevu Zelenskyj. „A tato těla nikdo nesbírá a nepochová,“ pokračoval. „A ruští velitelé někde shromažďují a povolávají nové a nové jednotky, které přijdou místo nich. Chápeme, že Rusko má neomezený počet lidských zdrojů, techniky, bomb a raket. Ale já se chci zeptat ruských občanů: Co se vám za ta léta stalo, že si nevšímáte vašich ztrát,“ pronesl do kamery ve své pracovně Zelenskyj a obrátil se pozůstalým po 14 tisících ruských vojáků, kteří dosud dle něj ve válce padli. „To je 14 tisíc matek, 14 tisíc otců, manželek, dětí, příbuzných a přátel – vy jste si toho nevšimli?“¨
Asi v devítiminutové videu, které natočil ve své pracovně v prezidentském paláci v Kyjevě, se zastavil také u událostí ve městě Čornobajivka. „Vesnice Čornobajivka v Chersonském regionu se zapíše do válečné historie,“ řekl v nočním projevu prezident Zelenskyj. „Je to místo, kde se Rusové a jejich velení ukázali ve skutečném světle, jako nekompetentní, jako ti, kteří nastaví životy svých lidí všanc. Šestkrát naše armáda zničila okupanská stanoviště v Čornobajivce, šestkrát a oni se stále vrací zpět,“ uvedl Zelenskyj.
Na letišti v Čornobajivce nedaleko chersonského mezinárodního letiště si Rusové udělali svou základnu. Ve středu se zde ukrajinským silám podařilo zabít ruského generála Andreje Mordvičeva.
V projevu také oznámil, že ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Opatření bude platit po dobu válečného stavu. "Činnost politiků směřující k rozkolu nebo kolaboraci nebudou úspěšné a dočkají se tvrdé odpovědi," citoval list Ukrajinská pravda z videozprávy prezidenta Zelenského. Ten ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby rozhodnutí bezpečnostní rady neprodleně uvedlo do praxe.
Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Agentura DPA tyto strany označuje za euroskeptické, antiliberální či proruské.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel do Bílého domu za Donaldem Trumpem. Podívejte se na nové snímky.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo.
Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP. Dnes premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu řekl, že výdaje na obranu je třeba navýšit na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Tři a více procent HDP vydalo loni podle NATO pět zemí.
Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nad tři procenta vydaly loni také Lotyšsko (3,15 procenta) a Řecko (3,08 procenta). Nejméně vydaly na obranu Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Valné shromáždění OSN většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 93 zemí, 65 se zdrželo hlasování a 18 hlasovalo proti. USA se zdržely hlasování.
Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo rezoluci navrženou USA s pozměňovacími návrhy ze strany Evropy. Hlasovalo pro ni 93 zemí, zatímco 73 zemí se zdrželo a osm bylo proti.
