Rusové, vy jste si nevšimli, že vaši milovaní umírají? Mrtvoly nikdo nesbírá, těla se vrší, popsal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uprostřed noci ze soboty na neděli zveřejnil další video nejen k ukrajinským obyvatelům, ale obrátil se v něm také na Rusy. Na ruské matky, manželky, otce, děti, přátele. „Vy jste si nevšimli, že vaši milování umírají?“ ptá se ve videu a přidává popis toho, jakou spoušť po sobě ruská armáda zanechává – mrtvá těla padlých vojáků nikdo nesbírá, důstojně je nikdo nepohřbívá. Vrší se na frontové linii…
„Přední linie, kde se odehrávají ty nejtěžší boje, jsou doslova posety těly mrtvých ruských vojáků,“ řekl v nočním projevu Zelenskyj. „A tato těla nikdo nesbírá a nepochová,“ pokračoval. „A ruští velitelé někde shromažďují a povolávají nové a nové jednotky, které přijdou místo nich. Chápeme, že Rusko má neomezený počet lidských zdrojů, techniky, bomb a raket. Ale já se chci zeptat ruských občanů: Co se vám za ta léta stalo, že si nevšímáte vašich ztrát,“ pronesl do kamery ve své pracovně Zelenskyj a obrátil se pozůstalým po 14 tisících ruských vojáků, kteří dosud dle něj ve válce padli. „To je 14 tisíc matek, 14 tisíc otců, manželek, dětí, příbuzných a přátel – vy jste si toho nevšimli?“¨
Asi v devítiminutové videu, které natočil ve své pracovně v prezidentském paláci v Kyjevě, se zastavil také u událostí ve městě Čornobajivka. „Vesnice Čornobajivka v Chersonském regionu se zapíše do válečné historie,“ řekl v nočním projevu prezident Zelenskyj. „Je to místo, kde se Rusové a jejich velení ukázali ve skutečném světle, jako nekompetentní, jako ti, kteří nastaví životy svých lidí všanc. Šestkrát naše armáda zničila okupanská stanoviště v Čornobajivce, šestkrát a oni se stále vrací zpět,“ uvedl Zelenskyj.
Na letišti v Čornobajivce nedaleko chersonského mezinárodního letiště si Rusové udělali svou základnu. Ve středu se zde ukrajinským silám podařilo zabít ruského generála Andreje Mordvičeva.
V projevu také oznámil, že ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Opatření bude platit po dobu válečného stavu. "Činnost politiků směřující k rozkolu nebo kolaboraci nebudou úspěšné a dočkají se tvrdé odpovědi," citoval list Ukrajinská pravda z videozprávy prezidenta Zelenského. Ten ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby rozhodnutí bezpečnostní rady neprodleně uvedlo do praxe.
Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Agentura DPA tyto strany označuje za euroskeptické, antiliberální či proruské.
Volodymyr Zelenskyj dnes jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO.
Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. „Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO,“ uvedl Duda, podle něhož vstup země do aliance bude „pravděpodobně možný až po skončení války“, ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste.
Spotřebitelské ceny v Rusku se v loňském roce zvýšily o 9,52 procenta. Jejich růst tak zrychlil ze 7,42 procenta v předchozím roce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Loňská inflace v Rusku byla čtvrtá nejvyšší za posledních 15 let, napsala agentura Reuters.
V roce 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, přesáhla inflace deset procent. Nad touho hranicí se nacházela rovněž během ekonomické krize v letech 2014 a 2015, která následovala po anexi ukrajinského Krymu.
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí namířených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je zabránit obcházení předchozích postihů uvalených Washingtonem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se USA v posledních dnech vlády prezidenta Joea Bidena snaží vyvinout větší tlak na Moskvu.
Americké ministerstvo financí v prohlášení uvedlo, že Washington uvaluje dodatečné sankce na téměř 100 subjektů již dříve zařazených na americký sankční seznam s cílem zvýšit riziko takzvaných sekundárních sankcí. Ty mají postihovat třetí strany podílející se na činnosti primárně sankcionovaných subjektů. Mezi bezmála stovkou těchto subjektů jsou ruské banky a společnosti působící v ruském energetickém sektoru.
