Rusové, vy jste si nevšimli, že vaši milovaní umírají? Mrtvoly nikdo nesbírá, těla se vrší, popsal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uprostřed noci ze soboty na neděli zveřejnil další video nejen k ukrajinským obyvatelům, ale obrátil se v něm také na Rusy. Na ruské matky, manželky, otce, děti, přátele. „Vy jste si nevšimli, že vaši milování umírají?“ ptá se ve videu a přidává popis toho, jakou spoušť po sobě ruská armáda zanechává – mrtvá těla padlých vojáků nikdo nesbírá, důstojně je nikdo nepohřbívá. Vrší se na frontové linii…
„Přední linie, kde se odehrávají ty nejtěžší boje, jsou doslova posety těly mrtvých ruských vojáků,“ řekl v nočním projevu Zelenskyj. „A tato těla nikdo nesbírá a nepochová,“ pokračoval. „A ruští velitelé někde shromažďují a povolávají nové a nové jednotky, které přijdou místo nich. Chápeme, že Rusko má neomezený počet lidských zdrojů, techniky, bomb a raket. Ale já se chci zeptat ruských občanů: Co se vám za ta léta stalo, že si nevšímáte vašich ztrát,“ pronesl do kamery ve své pracovně Zelenskyj a obrátil se pozůstalým po 14 tisících ruských vojáků, kteří dosud dle něj ve válce padli. „To je 14 tisíc matek, 14 tisíc otců, manželek, dětí, příbuzných a přátel – vy jste si toho nevšimli?“¨
Asi v devítiminutové videu, které natočil ve své pracovně v prezidentském paláci v Kyjevě, se zastavil také u událostí ve městě Čornobajivka. „Vesnice Čornobajivka v Chersonském regionu se zapíše do válečné historie,“ řekl v nočním projevu prezident Zelenskyj. „Je to místo, kde se Rusové a jejich velení ukázali ve skutečném světle, jako nekompetentní, jako ti, kteří nastaví životy svých lidí všanc. Šestkrát naše armáda zničila okupanská stanoviště v Čornobajivce, šestkrát a oni se stále vrací zpět,“ uvedl Zelenskyj.
Na letišti v Čornobajivce nedaleko chersonského mezinárodního letiště si Rusové udělali svou základnu. Ve středu se zde ukrajinským silám podařilo zabít ruského generála Andreje Mordvičeva.
V projevu také oznámil, že ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Opatření bude platit po dobu válečného stavu. "Činnost politiků směřující k rozkolu nebo kolaboraci nebudou úspěšné a dočkají se tvrdé odpovědi," citoval list Ukrajinská pravda z videozprávy prezidenta Zelenského. Ten ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby rozhodnutí bezpečnostní rady neprodleně uvedlo do praxe.
Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Agentura DPA tyto strany označuje za euroskeptické, antiliberální či proruské.
„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.
Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.
Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.
Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.
Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.
Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.
Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.
