Rusové, vy jste si nevšimli, že vaši milovaní umírají? Mrtvoly nikdo nesbírá, těla se vrší, popsal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uprostřed noci ze soboty na neděli zveřejnil další video nejen k ukrajinským obyvatelům, ale obrátil se v něm také na Rusy. Na ruské matky, manželky, otce, děti, přátele. „Vy jste si nevšimli, že vaši milování umírají?“ ptá se ve videu a přidává popis toho, jakou spoušť po sobě ruská armáda zanechává – mrtvá těla padlých vojáků nikdo nesbírá, důstojně je nikdo nepohřbívá. Vrší se na frontové linii…
„Přední linie, kde se odehrávají ty nejtěžší boje, jsou doslova posety těly mrtvých ruských vojáků,“ řekl v nočním projevu Zelenskyj. „A tato těla nikdo nesbírá a nepochová,“ pokračoval. „A ruští velitelé někde shromažďují a povolávají nové a nové jednotky, které přijdou místo nich. Chápeme, že Rusko má neomezený počet lidských zdrojů, techniky, bomb a raket. Ale já se chci zeptat ruských občanů: Co se vám za ta léta stalo, že si nevšímáte vašich ztrát,“ pronesl do kamery ve své pracovně Zelenskyj a obrátil se pozůstalým po 14 tisících ruských vojáků, kteří dosud dle něj ve válce padli. „To je 14 tisíc matek, 14 tisíc otců, manželek, dětí, příbuzných a přátel – vy jste si toho nevšimli?“¨
Asi v devítiminutové videu, které natočil ve své pracovně v prezidentském paláci v Kyjevě, se zastavil také u událostí ve městě Čornobajivka. „Vesnice Čornobajivka v Chersonském regionu se zapíše do válečné historie,“ řekl v nočním projevu prezident Zelenskyj. „Je to místo, kde se Rusové a jejich velení ukázali ve skutečném světle, jako nekompetentní, jako ti, kteří nastaví životy svých lidí všanc. Šestkrát naše armáda zničila okupanská stanoviště v Čornobajivce, šestkrát a oni se stále vrací zpět,“ uvedl Zelenskyj.
Na letišti v Čornobajivce nedaleko chersonského mezinárodního letiště si Rusové udělali svou základnu. Ve středu se zde ukrajinským silám podařilo zabít ruského generála Andreje Mordvičeva.
V projevu také oznámil, že ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) zakázala činnost stran s vazbami na Rusko. Opatření bude platit po dobu válečného stavu. "Činnost politiků směřující k rozkolu nebo kolaboraci nebudou úspěšné a dočkají se tvrdé odpovědi," citoval list Ukrajinská pravda z videozprávy prezidenta Zelenského. Ten ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby rozhodnutí bezpečnostní rady neprodleně uvedlo do praxe.
Zákaz se týká parlamentních stran Opoziční platforma a Opoziční blok, jakož i devíti dalších mimoparlamentních uskupení. Agentura DPA tyto strany označuje za euroskeptické, antiliberální či proruské.
Do Charkova dnes vyrazili policisté a také prokurátor vyšetřující válečné zločiny. V rezidenřní čvrti zkoumali úlomky takzvaných klouzavých bomb, které na město vypálili Rusové.
Ukrajina si dnes připomíná 80 let od deportace Krymských Tatarů. Násilné odvlečení jich tehdy nepřežilo asi 100 tisíc.
„Teprve s oslabením tehdejších moskevských úřadů a obnovením nezávislosti Ukrajiny byli krymští Tataři schopni zjistit pravdu o zločinu genocidy – deportaci krymskotatarského lidu – na státní úrovni a obnovit svůj normální život na Krymu. Do roku 2014 byl Krym pro mnoho našich lidí skutečně šťastným domovem a bude tomu tak znovu – jistě – až síla naší odolnosti, zbraní, diplomacie a síla spravedlnosti pro Ukrajinu zajistí osvobození Krymu z okupace," napsal na sociální sítě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today, we mark 80 years since the deportation of the Crimean Tatars and commemorate victims of this genocide.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 18, 2024
Only with the weakening of the then Moscow authorities and the restoration of Ukraine's independence were the Crimean Tatars able to establish the truth about the crime… pic.twitter.com/rmpj48kHqU
Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské plynárenské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.
