Bunkry jdou na dračku. Výrobci nestíhají vyřizovat telefonáty, poptávka dramaticky vyskočila
Specializované firmy po ruském útoku na Ukrajinu zaznamenaly mezi lidmi značný zájem o bunkry. Italská společnost Minus Energie obdržela za pár dnů stovky telefonátů se žádostmi o informace a její stávající klienti spěchají na dokončení svých zařízení, řekl italskému tisku majitel společnosti Giulio Cavicchioli. V podobné situaci je i francouzská firma Artemis Protection, která se specializuje na luxusnější provedení krytů, informoval deník The New York Times.
Cavicchioli deníku Corriere della Sera řekl, že jeho firma obdržela v posledních dnech alespoň 500 telefonátů. „Většinou jsou to zvědavci. Kromě toho jsme ale obdrželi i několik požadavků na průzkum místa, předběžnou kalkulaci nákladů či analýzu stavebního projektu,“ řekl majitel firmy italskému listu. Na zvýšený zájem podle něj ukazuje i to, že stávající klienti spěchají na dokončení a zprovoznění svých krytů. „Za poslední dva týdny jsme dostali čtyři platby, abychom dokončili podzemní kryty,“ uvedl Cavicchioli. Na firmu se například obracejí lidé, kteří si nechali sice vybudovat kryt, ale otáleli s osazením vzduchotechniky.
Společnost Minus Energie za posledních 20 let postavila zhruba 50 bunkrů, včetně těch pro italskou armádu. Část svých aktivit má ale v nedalekém Švýcarsku, které má rozsáhlou síť krytů, jež potřebují údržbu. Firma se zaměřuje i na menší práce a tvrdí, že je schopna postavit za 85 000 eur (2,1 milionu Kč) protibombový kryt o velikosti 30 metrů čtverečních, který by postačil pro pětičlennou rodinu.
„Poptávka se zvýšila o 50 procent,“ řekl španělskému deníku ABC majitel firmy Underground Building Francisco Márquez Romero. Firmu založil v roce 2018, když zjistil, že ve Španělsku obdobný podnik nepůsobí. Minulý týden firma dostala poptávku na vybudování dvoupodlažního krytu, řekl majitel.
Na luxusnější provedení krytů se zaměřuje francouzská společnost Artemis Protection, kde obvykle ceny začínají na půl milionu eur (12,5 milionu Kč). I tato firma v posledních dnech obdržela stovky telefonátů. Podle zakladatele firmy Mathieua Séranna před ruskou invazí projevovali zájem o služby jeho firmy jen opravdu bohatí lidé. Nyní však společnost vidí zájem také od méně zámožných klientů a zvažuje zařadit do své nabídky i kryty v méně luxusním provedení, jejichž cena by začínala na 140 000 eur (3,5 milionu Kč).
Změny ve složení klientely si všiml i Cavicchioli, podle kterého se o kryty více zajímají lidé ze střední vrstvy, například majitelé firem či advokáti. Italský podnikatel ale tvrdí, že ze zvýšené poptávky velkou radost nemá. „Tato mánie a tento aktivismus najít si ochranu mě znepokojují. Je nutné to korigovat,“ řekl deníku Corriere della Sera.
Po útoku ukrajinského dronu zemřel šéf ruské okupační správy v ukrajinské Nové Kachovce Vladimir Leonťjev. Uvedl to dnes Moskvou dosazený gubernátor okupované části jihoukrajinské Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Ukrajinské soudy proruského funkcionáře dříve odsoudily k mnohaletým trestům za válečné zločiny.
„V Nové Kachovce bylo v důsledku útoků dronů poškozeno sídlo městské rady. Zahynul Vladimir Leonťjev,“ napsal Saldo na telegramu. Dodal, že dvě další ženy byly se zraněními převezeny do nemocnice. Leonťjeva nazval „jedním z prvních příznivců strany Jednotné Rusko“ v Chersonské oblasti.
Kyjev se k útoku dosud nevyjádřil. Ukrajinská média označují 61letého Leonťjeva, který byl podle ruských zdrojů zabit ukrajinským bombardovacím dronem zvaným baba Jaga, za kolaboranta.
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byly použity pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.
Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.
V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které detekovaly při nočních ruských úderech.
