Moskva vrací úder: Putin uvalil sankce na Bidena, jeho syna i Clintonovou. Nemůžou do Ruska
Rusko zavádí sankce proti americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, šéfovi diplomacie USA Antonymu Blinkenovi, ministrovi obrany Lloydu Austinovi a dalším představitelům současné americké administrativy. Na svých internetových stránkách o tom informuje ruské ministerstvo zahraničí, podle kterého jde o reakci na to, že Spojené státy zakázaly vstup na své území nejvyšším představitelům Ruské federace.
„Tento krok, který je třeba považovat za reakci na jednání Spojených států, byl nevyhnutelným důsledkem krajně rusofobní orientace současné americké administrativy,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Na „černém seznamu“ je celkem 13 lidí, například také bývalá americká první dáma a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová, šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley, mluvčí Bílého domu Jen Psakiová nebo Hunter Biden, syn nynějšího šéfa Bílého domu. Dále na něm figuruje Jake Sullivan, bezpečnostní poradce Bílého domu nebo šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
Ukrajinská protiletecká obrana od pátečního večera zneškodnila 68 z 91 bezpilotních letounů, kterými ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Oznámila to dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská armáda.
Ukrajina zaznamenala zásahy ruskými drony na osmi místech, v dalších čtyřech lokalitách dopadly trosky sestřelených letounů, píše Ukrinform.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
Ruské ministerstvo zahraničí doplnilo, že neodmítá udržovat oficiální vztahy s Washingtonem, pokud to „bude to bude odpovídat ruským národním zájmům“. Resort oznámil, že sankční seznam rozšíří o další vysoce postavené zástupce americké administrativy, Kongresu, podnikatele a představitele médií. Jde o osoby, které se podle Moskvy chovají „rusofobně, podněcují nenávist vůči Rusku a přispěly k zavedení restriktivních opatření“.
Spojené státy a jeho spojenci včetně Evropské unie proti Rusku zavedly několik sérií sankcí kvůli rozsáhlé vojenské invazi na Ukrajinu. Tu ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února s cílem Ukrajinu demilitarizovat a „denacifikovat“.
