Barbarská invaze Vladimira Putina byla strašnou chybou. I taková prohlášení padala na tiskové konferenci, kde dokonce tekly slzy smutku. Pláči se neubránil Sergej Galkin, příslušník ruské 15. motostřelecké brigády. „Když jsme skončili na Ukrajině, uvědomili jsme si, že je to skutečná katastrofa,“ vzlykal.
Putinovo nařízení napadnout Ukrajinu se podle Galkina ruským vojákům moc nelíbilo. „Žije tu mírumilovný a laskavý národ,“ zpytoval své svědomí. Galkin to popsal jako „zrádnou invazi“. „Omlouvám se za sebe, za svůj oddíl každému domu, každé ulici, každému občanovi Ukrajiny, starším lidem, ženám, dětem za naši invazi,“ zalykal se.
Čtyřiatřicetiletý muž v emotivním projevu prosil Putina, aby přestal posílat vojáky na Ukrajinu. Přitakal mu i jeho kolega Maksim Černik. „Byl hrozný pocit uvědomit si, jakou chybu jsme udělali,“ řekl. Černik dále apeloval na zlepšení vztahů. „Bude to ale trvat strašně dlouho, možná staletí. Po tom všem, co se tu děje, nechci existovat,“ pronesl k novinářům.
Morálka ruské armády je silně podkopána. V jejich řadách údajně existuje tým, který má na starosti popravit každého, kdo by se pokusil o dezerci. Muž, který nebyl jmenován, také řekl, že ruským vojákům byl odebrán telefon, aby nemohli sledovat mezinárodní zpravodajství o válce.
Jeden z velitelů prohlásil, že mu bylo řečeno, aby střílel na civilisty, a že byl součástí jednotky vyslané dobýt město Charkov za pouhé tři dny. Jak uvedl deník Daily Mail, všem vojákům bylo řečeno, že vstupují na Ukrajinu jako obránci míru. Namísto přivítání se jim ale dostalo tvrdého odporu ze strany ukrajinských obránců.
Finský prezident Alexander Stubb očekává od čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně pokrok v rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Cílem je dohodnout se na jasné struktuře a harmonogramu, řekl dnes podle agentury DPA Stubb po schůzce s německým kancléřem Friedrichem Merzem a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Na jednání koalice ochotných přijede podle webu Politico 35 hlav států a vlád a dalších vysoce postavených představitelů. Bude mezi nimi i český premiér Andrej Babiš.
Stubb dnes nejprve jednal s Merzem a následně se Steinmeierem. S ním se shodl, že jednání o konci války na Ukrajině se musí účastnit i Evropané. Do čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně vkládá Stubb velké naděje, mělo by podle něj přinést „jasný harmonogram a jasnou agendu“ pro další jednání.
„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.
Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.
„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.
Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.
Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.
„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.
Zobrazit celý online