Zajatí ruští vojáci obrátili: Střílet na školky byla chyba, plakali
Slzy tekly proudem. Ruští zajatci na Ukrajině litovali rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Při ostřelování nemocnic, školek nebo porodnic se i v nich něco pohnulo. „Byla to strašná chyba,“ nechali se slyšet na konferenci. Prezidenta Vladimira Putina vyzvali k zastavení okupace.
Barbarská invaze Vladimira Putina byla strašnou chybou. I taková prohlášení padala na tiskové konferenci, kde dokonce tekly slzy smutku. Pláči se neubránil Sergej Galkin, příslušník ruské 15. motostřelecké brigády. „Když jsme skončili na Ukrajině, uvědomili jsme si, že je to skutečná katastrofa,“ vzlykal.
Putinovo nařízení napadnout Ukrajinu se podle Galkina ruským vojákům moc nelíbilo. „Žije tu mírumilovný a laskavý národ,“ zpytoval své svědomí. Galkin to popsal jako „zrádnou invazi“. „Omlouvám se za sebe, za svůj oddíl každému domu, každé ulici, každému občanovi Ukrajiny, starším lidem, ženám, dětem za naši invazi,“ zalykal se.
Čtyřiatřicetiletý muž v emotivním projevu prosil Putina, aby přestal posílat vojáky na Ukrajinu. Přitakal mu i jeho kolega Maksim Černik. „Byl hrozný pocit uvědomit si, jakou chybu jsme udělali,“ řekl. Černik dále apeloval na zlepšení vztahů. „Bude to ale trvat strašně dlouho, možná staletí. Po tom všem, co se tu děje, nechci existovat,“ pronesl k novinářům.
Morálka ruské armády je silně podkopána. V jejich řadách údajně existuje tým, který má na starosti popravit každého, kdo by se pokusil o dezerci. Muž, který nebyl jmenován, také řekl, že ruským vojákům byl odebrán telefon, aby nemohli sledovat mezinárodní zpravodajství o válce.
Jeden z velitelů prohlásil, že mu bylo řečeno, aby střílel na civilisty, a že byl součástí jednotky vyslané dobýt město Charkov za pouhé tři dny. Jak uvedl deník Daily Mail, všem vojákům bylo řečeno, že vstupují na Ukrajinu jako obránci míru. Namísto přivítání se jim ale dostalo tvrdého odporu ze strany ukrajinských obránců.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
