Jak to bylo s vraždou Putinova odpůrce Němcova: Miss Ukrajina měla prsty ve spiknutí?
V únoru 2015 byl v centru Moskvy při procházce s přítelkyní zastřelen bývalý ruský vicepremiér a vyhlášený kritik Kremlu, Boris Němcov (†55). Finalistka Miss Ukrajiny v roce 2018, Anna Durytská (30), byla jediným svědkem atentátu na svého tehdejšího přítele. Podle některých ale s jeho postřelením měla co dočinění!
Psal se 27. únor 2015 a ruský opoziční politik Boris Němcov se vydal se svou mladou ukrajinskou přítelkyní Annou Durytskou na večerní vycházku po Moskvě. Jenže romantická procházka skončila tragicky. Němcova zasáhlo pět výstřelů
zezadu, na místě padl k zemi a zemřel. Několik týdnů před svou smrtí Němcov opakovaně uváděl, že má strach o svůj život. Politik totiž hojně kritizoval Kreml za zhoršující se ekonomickou situaci nebo korupci.
V den atentátu navíc Němcov potvrdil, že se zúčastní demonstrace proti ruské agresi na Ukrajině. Tím si zřejmě definitivně podepsal svůj ortel. Jediným člověkem, kdo atentát viděl, byla Němcovova tehdejší přítelkyně, Anna Durytská. „Nevím, odkud se střelec vzal, ale byl vzadu za námi,“ sdělila v minulosti. „Neviděla jsem toho muže. Otočila jsem se a viděla jsem jen světlé auto. Neměla jsem možnost vidět poznávací značku nebo typ vozidla, když ujížděl,“ popsal vzpomínky Durytské britský deník Daily Star.
Odměna za Němcova byla 15 milionů rublů
Bezprostředně po vraždě byla Durytská držena v domácím vězení ruskou policií. Poté, co byla propuštěna, odmítla odcestovat do Moskvy, aby odpovídala na další dotazy a vrátila se do Kyjeva.
Týden po vraždě byla zatčena pětice podezřelých a soud s nimi proběhl na podzim roku 2016. Prokurátorka Marija Semjoněnková označila pět souzených Čečenců za bezprostřední vykonavatele nájemné vraždy. Jednali podle ní ze zištných důvodů, za slíbenou odměnu ve výši nejméně 15 milionů rublů (5,8 milionu korun). V červenci 2017 byl hlavní střelec Zaur Dadajev v Moskvě odsouzen k 20 letům odnětí svobody.
Po objednavateli vraždy se pátrá jen "na oko"
Podle jednoho z podezřelých, Anzora Gubasheva, byla ale do atentátu na Němcova zapojena i jeho přítelkyně. „Je jasné, že Durytská v určitou dobu dokonale věděla, kam má Němcova vzít. Všechno bylo naplánováno,“ nechal se v minulosti slyšet jeden z nájemných zabijáků. Modelka již v minulosti odmítla mluvit o Němcovově smrti a poskytla pouze jeden rozhovor ruské televizi pár dní poté, co došlo k atentátu. V poslední době žila Durytská v Kyjevě a věnovala se naplno modelingu.
Dodnes ovšem není známo, kdo si Čečence na vraždu kritika Kremlu objednal, a dcera zesnulého politika Žanna Němcovová několikrát prohlásila, že o objednavateli nájemných čečenských vrahů pátrá jen „na oko“.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
