Černobyl je opět pod proudem! Ukrajině se povedlo obnovit dodávky do okupované elektrárny
Ukrajině se podařilo obnovit dodávky elektrické energie do odstavené Černobylské jaderné elektrárny, uvedl dnes ministr pro energetiku Herman Haluščenko. Chladicí systémy podle něj budou opět pracovat v normálním režimu a nebude zapotřebí záložního zdroje, uvedl server Ukrajinska pravda. Objekt atomové elektrárny v Černobylu, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy, v současné době ovládají ruské invazní jednotky.
Kyjev ve středu oznámil, že černobylská elektrárna je bez pravidelné dodávky elektrického proudu, který tak zabezpečovaly jen dva záložní generátory. Moskva ve čtvrtek prohlásila, že sousední Bělorusko dodávky elektřiny do Černobylu obnovilo, což ale Kyjev zpochybnil. V pátek Ukrajina Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) řekla, že technici začali poškozené elektrické vedení opravovat, podotkla agentura AP.
MAAE uvedla, že zaměstnanci elektrárny podle ukrajinských úřadů kvůli velké únavě z prakticky nepřetržitého pracovního nasazení přestali provádět opravy a údržbu související s bezpečností elektrárny. Podle dřívějších informací je v elektrárně více než 100 zaměstnanců, kteří nemohou odejít od prvního dne ruské invaze, tedy od 24. února.
Elektrický proud je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází. MAAE nicméně už dříve uvedla, že přerušení dodávek elektřiny do této elektrárny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém. V pátek MAAE informovala, že stále nedostává data z monitorovacích systémů v elektrárně v Černobylu.
Haluščenko podle ukrajinských médií znovu vyzval zahraniční partnery, MAAE, Evropskou komisi, OSN a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby jeho zemi pomohli chránit ukrajinská jaderná zařízení, píše Ukrajinska pravda. „Nyní je nutné donutit nepřítele opustit jadernou elektrárnu a vytvořit 30kilometrovou demilitarizovanou zónu kolem ukrajinských jaderných zařízení,“ uvedl ministr.
Ruské invazní jednotky obsadily před zhruba deseti dny také Záporožskou jadernou elektrárnu, která je považována za jednu z největších v Evropě. Provoz v ní zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Během nočního útoku v areálu této elektrárny hořelo, podle odborníků ale reaktory nebyly poškozeny. Ostřelování elektrárny vyvolalo silné a odmítavé reakce v zahraničí.
Dobré ráno.
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
