Vláda jednala s hejtmany o uprchlících: „Seznam přání“ hejtmani předloží v pondělí
Kraje v pondělí odevzdají vládě písemně aktuální požadavky pro vyrovnání se s uprchlickou krizí, sdělil ČTK po dnešním večerním on-line jednání s hejtmany ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK řekl, že většina požadavků už v zásadě padla na dnešním jednání, v pondělí je shrne Asociace krajů. Hřib chce, aby bylo v krajských asistenčních centrech pro pomoc uprchlíkům dále povinné nosit respirátory kvůli riziku šíření covidu. Vláda dnes podle něj hejtmany informovala o tom, že ubytování uprchlíků by mělo být řešeno ve třech kategoriích, a to podle délky pobytu a kvality ubytování.
Vláda jednala s hejtmany o třech kategoriích ubytování uprchlíků: Nouzovém přístřeší do 30 dnů, nouzovém ubytování do 3 měsíců a ubytování v rodinách. Podstatným bodem bylo také financování.
„Kapacity státu jsou vyčerpány. Je snahou sehnat další ubytování, ale pomalu se dostáváme do stavu, kdy zvládneme uprchlíkům zajistit pouze nouzové přístřeší, tedy zajistit nouzové přežití v nouzových podmínkách. Lidé budou muset být soustřeďováni do tělocvičen, hal a podobně, a jejich ubytování nebude komfortní. A pokud se vyčerpají i tyto kapacity, budeme muset přistoupit k výstavbě stanových městeček či buňkovišť,“ uvedla v sobotu mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková.
Jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba dnes v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že představitelé krajů chtějí s vládou jednat o lokalitách pro takovéto uprchlické tábory. Kraje už podle Kuby mají vytipované lokality, kde by mohly vzniknout, až dojdou jiné ubytovací kapacity. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že ministerstvo obrany zvažuje vybudování stanových městeček pro uprchlíky. Kapacitu by měly mít kolem 400 lidí a na starosti by je měla armáda.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Projekt nabízí přes 40 dárkových certifikátů v několika kategoriích, které řeší zdraví, vzdělání, obživu, dostupnost pitné vody či klima. Programy jsou zaměřeny nejen na zahraničí, ale i Českou republiku. Loni si certifikáty Skutečný dárek koupilo téměř 9000 lidí za více než 18 milionů korun, uvedla organizace.
Nejvíc peněz podle ní získal certifikát Záchrana dětského života, zaměřený na léčbu podvýživy.
„Letošní dárky pomůžou traumatizovaným dětem i dospělým na Ukrajině a vojákům s návratem do civilního života,“ uvedla organizace, která za tímto účelem nově nabízí dárky s názvem Náplast na duši a Nová mise. Nové certifikáty Vánoce v teple a Střecha nad hlavou mají pomoci lidem bez elektřiny nebo ze zničených domů na Ukrajině zajistit topení či opravu domů.
„Kdyby bylo vedení v Bruselu normální, okamžitě by zastavilo platby. Musíme vědět, za co byly peníze evropských daňových poplatníků na Ukrajině utraceny,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó novinářům před schůzí Rady EU. „V celosvětových médiích se šíří zprávy o fungování tohoto zkorumpovaného systému, válečné mafie. A to je nejmírnější výraz, který teď použiji,“ dodal.
Stanová i buňková městečka mají ale podle Kuby několik nevýhod. Tou první a zásadní je, že jejich výstavba může trvat týdny a stejně tak problematické je i jejich zásobování, jak podotknul hejtman v sobotu na České televizi. Do takových městeček by musely putovat matrace, spacáky, hygiena a další věci.
„Chceme slyšet, co bude dál.“
Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) chtěl dnes na jednání s vládou slyšet zadání státu, jak má dále vypadat pomoc krajů ukrajinským uprchlíkům. „Potřebujeme nějaké jasné mantinely při financování běžného ubytování, nouzového ubytování v tělocvičnách a jak financovat stravování,“ napsal dnes ČTK Grolich. Podle něj se kraj může přizpůsobit, ale je třeba stanovit jasnou strategii, jak bude pomoc v následujících dnech a týdnech vypadat.
Jaký má vláda naplánovaný další postup, chtěl slyšet také hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). „Ubytovací kapacity jsou téměř naplněny, chtěli bychom slyšet, co bude dál,“ uvedl. Region podle něj bude večer vědět, kolik volných míst pro uprchlíky zbývá. Zatím se v Ústeckém kraji nemusely pro ubytování běženců využívat tělocvičny jako v Praze.
Jasné pokyny čeká od vlády hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO), který si stěžuje na nedostatek informací. „Nevím, kolik jde do kraje lidí, jak se na to vláda chystá, s čím máme počítat, jak to má vláda rozmyšlené, čekám jasné instrukce,“ uvedl Holiš. Situace ve Zlínském kraji je podle něj jiná než v Praze či Brně, kam míří mnohem více uprchlíků. Do Zlínského kraje zatím míří převážně rodiny s dětmi a lidé, kteří v regionu mají zázemí, případně jim se zajištěním prvního bydlení pomáhají dobrovolníci a starostové.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání s hejtmany na twitteru uvedl, že schůzka byla velice důležitá. „Zítra dostaneme od zástupců krajů formulované jejich aktuální požadavky a potřeby, které budeme řešit na vládní úrovni,“ uvedl.
Vláda ve středu rozhodla, že krajům přispěje částkou 180 korun za každého dospělého uprchlíka ubytovaného v hotelech nebo penzionech. Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO) předpokládá, že se na dnešním jednání s ministry kraje dozví, zda se příspěvek bude kromě privátního sektoru týkat i krajských příspěvkových organizací. Organizace Vysočiny jsou podle Schreka připravené poskytnout 100 lůžek v budově uvolněné stěhováním sociálního zařízení a dalších 100 lůžek připravit. Někdo ale musí platit energie, a pokud by tam lidé z Ukrajiny měli bydlet déle, zajišťovat třeba i dopravu do práce a škol, upozornil hejtman.
Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták ČTK řekl, že bude dnes večer na vládu apelovat, aby regiony dostaly na ubytování peníze navíc. „Nemusí zvyšovat dotaci 180 korun na člověka, ale mohou nám dát peníze jiným způsobem. Pokud na to budeme doplácet sami, tak velké kraje jako střední Čechy a jižní Morava spočítaly, že je to bude stát dva miliony korun denně,“ uvedl. Doplatky u Plzeňského kraje, který je čtvrtým nejčastějším v poptávce uprchlíků, by zatím vycházely na statisíce denně.
„Pro nouzové přístřeší do 30 dnů by byl státní příspěvek 180 korun i se stravou, pro nouzové ubytování do tří měsíců 180 korun bez zahrnutí stravy,“ uvedl Hřib s tím, že ve druhé kategorii považuje výši příspěvku za nízkou. Pro třetí kategorii - ubytování v rodinách - považuje Hřib za nutné, aby byl příspěvek dostatečně motivační. „Tady jsem zaznamenal, že průzkumy hovoří o 4000 korunách na osobu za měsíc. Pevně doufám, že to bude racionálně stanovená částka, která bude motivovat k tomu ubytování poskytnout,“ uvedl.
