Houslistka Vera rozveselila blízké: Uspořádala koncert ve sklepě během bombardování
Sousedům, dětem a svým blízkým dává možnost zapomenout na hrůzy války. Houslistka Vera Lytovčenková se svým otcem bydlí ve městě Charkov, které čelí masivnímu bombardování. S tátou a sousedy se ukrývá ve sklepě, kde se rozhodla rozveselit všechny přítomné a vzala do rukou housle. Hudebnice, která dostala přezdívku „houslistka ze sklepa“, se stala symbolem lidské nezdolnosti a houževnatosti.
Houslistka Vera Lytovčenková hrála v orchestru městské opery v Charkově a učila na housle. Po vypuknutí války se však její svět točí jen kolem přežití. „Byl to jiný život… normální život,“ zavzpomínala na život před válkou pro televizi ABC s tím, že učila na vysoké škole, hrála italské opery v divadlech a setkávala se s přáteli. „V naší zemi, našich městech jsme měli navzdory koronaviru kulturní život,“ dodala. Navzdory válce, navzdory tomu, že její město čelí bombardování, dokázala vnést do svého života a mnohých dalších lidí v době bojů trochu kultury.
Devětatřicetiletá žena se se svým otcem schovala do sklepa poté, co bombardování začalo. Spolu s nimi se ve sklepě ukrývají jejich sousedé. „Je nás asi dvanáct lidí teď. Jsou tu malí chlapci. Jsou tu dospívající. Jsou tu staré ženy,“ popsala jejich skupinu, z které se za tu dobu stala rodina. „Všichni tito lidé jsou teď moji bratři a moje sestry. Chtěla jsem je přimět myslet na něco jiného než na válku, alespoň na pár minut,“ svěřila se. Zhruba po týdnu v úkrytu proto vzala své housle a začala hrát.
Začala hrát Vivaldiho, a dokonce i lidovou ruskou píseň. Některá videa ze svého soukromého válečného koncertu publikovala na sociální síti, kde se začala rychle šířit. „Nečekala jsem to, protože jsem se snažila jen spojit se svými přáteli a příbuznými. Moji přátelé jsou v různých městech Ukrajiny a já se s nimi snažím udržet spojení, několikrát denně jim posílám zprávy, abych věděla, jestli jsou naživu,“ dodala houslistka, která svým videem potěšila mnoho dalších lidí.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude záležet na podobě dohody.
"Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil," uvedl prezident.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Evropské země budou muset převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, prohlásil podle agentury Reuters v noci na dnešek americký viceprezident J. D. Vance. O bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, které by v případě uzavření mírové dohody s Moskvou zabránily opakování ruské agrese, se intenzivně jedná od pátečního rusko-amerického summitu na Aljašce a pondělní návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zástupců evropských zemí, EU a NATO v Bílém domě.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
