Putinův oteklý obličej? Léčba rakoviny steroidy, záchvaty vzteku a vyšinutí z izolace, tvrdí agenti
Vladimir Putin umírá? Ruský prezident údajně trpí rakovinou zažívacího traktu, tvrdí zdroj Pentagonu. Soudí tak z Putinova nezvykle oteklého obličeje při posledních vystoupeních. Ruský vládce je údajně na steroidech a potlačuje bolest. Vedlejším efektem této léčby mohou být záchvaty vzteku, změně jeho osobnosti nepřispívá ani úzkostná izolace, píše s odkazem na zpravodajské služby pěti zemí Daily Mail.
Ruský prezident podle zpráv z Pentagonu trpí rakovinou v trávicím traktu. Takový je závěr aliance pěti výzvědných služeb (USA, Kanady, Austrálie, Velké Británie a Nového Zélandu) po jeho několika posledních vystoupeních. Má se za to, že jeho „nafouklý obličej“ je známkou toho, že bere chemoterapeutické léky nebo steroidy. Své prý vykazuje i jeho výraz - Putin se prý neusmívá, protože trpí.
Jak uvedl deník Daily Star, právě jeho údajná nemoc mohla způsobit, že se stal ruský vládce mnohem agresivnějším. Ukrajinu podle všeho napadl, aby se pokusil naplnit svůj sen o vzkříšení sovětského impéria použitím krvavých prostředků. Bývalý důstojník vojenské rozvědky, který nyní pracuje v Pentagonu, tvrdí, že Putin je na smrt nemocný. Vyplývá to z jeho analýzy. „V minulosti jsme ho viděli mnohokrát se usmívat, ale letos už to bylo velmi vzácné,“ popsal zdroj.
„Trpí velkými bolestmi a naši lidé jsou si zcela jistí, že je nemocný,“ dodal americký zdroj sebejistě. Britský Daily Mail s odkazem na západní zpravodajce poukazuje také na izolaci, do které se Putin v posledních měsících uchyluje. Podle některých zdrojů je za tím panický strach z koronaviru.
„Za posledních pět let došlo k viditelné změně v jeho chování. Jeho okolí zaznamenalo při jeho projevech a rozhodování proměnu v přesvědčivosti a srozumitelnosti toho, co říká a jak vnímá svět kolem sebe,“ uvádí zdroj a dodává, že tato proměna byla umocněna nedostatkem kritické zpětné vazby, jež byla způsobena jeho úzkostnou izolací. Ruský vůdce dle něj „nebyl prostě informován“ o prvcích neúspěchu invaze na Ukrajinu.
Má údajně kvůli léčbě rakoviny oslabenou imunitu. „Podívejte se na jeho obličej, jak se změnil. To není botox. Bere anabolické steroidy a nebo je na kortikosteroidech. Když jste na těchto lécích, vypadá váš obličej přesně takto,“ vysvětlil Putinův stav bývalý britský ministr zahraničí a lékař Lord Owen.
Rusko na základě nařízení Vladimira Putina 24. února 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Ukrajinská města stále hlásí výbuchy, ostřelování, ruské jednotky se na zemi vrhly i ze sousedního Běloruska. Kolem Kyjeva střílí i do civilistů, obce Irpiň, Buča a další jsou na hraně humanitární katastrofy.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
