Asistenční centrum po stěhování Ukrajinců: Počty uprchlíků nadále klesají
Na pražské středisko pro ukrajinské uprchlíky se za posledních sedm dní obrátilo 3681 běženců. Je to zhruba o pětinu méně než o týden dříve. Od začátku ruské agrese už pomoc centra vyhledalo celkem 76.658 lidí. Vyplývá to z informací na twitteru pražských hasičů, kteří s provozem centra pomáhají. V pátek pracovníci centra pomohli 557 lidem.
Stěhování do nového sídla v budově u metra Vysočanská se podle hasičů obešlo bez problémů. Asistenční centrum, které nabízí příchozím pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním, do středy sídlilo v Kongresovém centru Praha (KCP) u stanice metra Vyšehrad. Důvodem stěhování střediska byly již nasmlouvané akce v KCP včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Vytíženost v posledních týdnech spíše klesá. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února, se počty uprchlíků v pražském centru, sloužícím pro hlavní město i Středočeský kraj, pohybovaly v tisících. Rekordním dnem byl 8. březen, kdy centrum obsloužilo 3667 uprchlíků. V uplynulém týdnu už denní počet obsloužených lidí ani jednou nepřekročil tisícovku.
Střediska, která se nacházejí po celém Česku, nabízejí uprchlíkům z Ukrajiny pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním. Pražské centrum se ve čtvrtek přesunulo do nových prostor v budově bývalého sídla Komerční banky u metra Vysočanská. Původně sídlilo v Kongresovém centru. Důvodem stěhování byly již nasmlouvané akce v Kongresovém centru, včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se celkový počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil přibližně na 300.000. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.
Pět milionů
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z napadené země odešlo více než pět milionů lidí, uvedl v pátek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Většina, asi 2,7 milionu, zamířila do Polska. Podle dřívějších informací Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) z úterý zemřelo za dobu války na Ukrajině nejméně 1892 civilistů.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
