Asistenční centrum po stěhování Ukrajinců: Počty uprchlíků nadále klesají
Na pražské středisko pro ukrajinské uprchlíky se za posledních sedm dní obrátilo 3681 běženců. Je to zhruba o pětinu méně než o týden dříve. Od začátku ruské agrese už pomoc centra vyhledalo celkem 76.658 lidí. Vyplývá to z informací na twitteru pražských hasičů, kteří s provozem centra pomáhají. V pátek pracovníci centra pomohli 557 lidem.
Stěhování do nového sídla v budově u metra Vysočanská se podle hasičů obešlo bez problémů. Asistenční centrum, které nabízí příchozím pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním, do středy sídlilo v Kongresovém centru Praha (KCP) u stanice metra Vyšehrad. Důvodem stěhování střediska byly již nasmlouvané akce v KCP včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Vytíženost v posledních týdnech spíše klesá. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února, se počty uprchlíků v pražském centru, sloužícím pro hlavní město i Středočeský kraj, pohybovaly v tisících. Rekordním dnem byl 8. březen, kdy centrum obsloužilo 3667 uprchlíků. V uplynulém týdnu už denní počet obsloužených lidí ani jednou nepřekročil tisícovku.
Střediska, která se nacházejí po celém Česku, nabízejí uprchlíkům z Ukrajiny pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním. Pražské centrum se ve čtvrtek přesunulo do nových prostor v budově bývalého sídla Komerční banky u metra Vysočanská. Původně sídlilo v Kongresovém centru. Důvodem stěhování byly již nasmlouvané akce v Kongresovém centru, včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se celkový počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil přibližně na 300.000. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.
Pět milionů
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z napadené země odešlo více než pět milionů lidí, uvedl v pátek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Většina, asi 2,7 milionu, zamířila do Polska. Podle dřívějších informací Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) z úterý zemřelo za dobu války na Ukrajině nejméně 1892 civilistů.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
