Asistenční centrum po stěhování Ukrajinců: Počty uprchlíků nadále klesají
Na pražské středisko pro ukrajinské uprchlíky se za posledních sedm dní obrátilo 3681 běženců. Je to zhruba o pětinu méně než o týden dříve. Od začátku ruské agrese už pomoc centra vyhledalo celkem 76.658 lidí. Vyplývá to z informací na twitteru pražských hasičů, kteří s provozem centra pomáhají. V pátek pracovníci centra pomohli 557 lidem.
Stěhování do nového sídla v budově u metra Vysočanská se podle hasičů obešlo bez problémů. Asistenční centrum, které nabízí příchozím pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním, do středy sídlilo v Kongresovém centru Praha (KCP) u stanice metra Vyšehrad. Důvodem stěhování střediska byly již nasmlouvané akce v KCP včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Vytíženost v posledních týdnech spíše klesá. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února, se počty uprchlíků v pražském centru, sloužícím pro hlavní město i Středočeský kraj, pohybovaly v tisících. Rekordním dnem byl 8. březen, kdy centrum obsloužilo 3667 uprchlíků. V uplynulém týdnu už denní počet obsloužených lidí ani jednou nepřekročil tisícovku.
Střediska, která se nacházejí po celém Česku, nabízejí uprchlíkům z Ukrajiny pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním. Pražské centrum se ve čtvrtek přesunulo do nových prostor v budově bývalého sídla Komerční banky u metra Vysočanská. Původně sídlilo v Kongresovém centru. Důvodem stěhování byly již nasmlouvané akce v Kongresovém centru, včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se celkový počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil přibližně na 300.000. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.
Pět milionů
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z napadené země odešlo více než pět milionů lidí, uvedl v pátek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Většina, asi 2,7 milionu, zamířila do Polska. Podle dřívějších informací Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) z úterý zemřelo za dobu války na Ukrajině nejméně 1892 civilistů.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
