Krveprolití v Charkově: Desítky mrtvých a přes 100 zraněných. Ruští výsadkáři útočí na nemocnici
Ruské útoky na druhé největší město Charkov pokračují dál, uvedli ukrajinští činitelé. Podle informací médií, které potvrdila ukrajinská armáda, v druhém největším ukrajinském městě Charkově přistáli ruští výsadkáři, kteří svádí boje s ukrajinskými jednotkami. Za posledních 24 hodin zemřelo při ostřelování nejméně 21 lidí a přes sto utrpělo zranění, uvedl šéf oblastní správy Oleh Siněhubov. Na město celou noc létaly rakety, ozvala se i obří exploze. Charkov dostal drtivou ránu už v úterý, byla zasažena budova charkovské oblastní správy a okolní budovy v centru Charkova.
Při protileteckém poplachu v Charkově přistáli ruští výsadkáři a zaútočili na jednu z vojenských nemocnic, informovala stanice BBC. Ukrajinské jednotky proti výsadkářům zasáhly, počet mrtvých či zraněných ale není známý. Podle ukrajinské armády střety stále pokračují.
V úterý ráno ruská armáda zahájila raketový útok na sídlo samosprávy charkovské oblasti v centru druhého největšího ukrajinského města. Ostřelována byla budova i přilehlé rozlehlé náměstí. Podle serveru Ukrajinska pravda nejméně dva lidé při útoku zemřeli, kvůli nepřehledné situaci na místě se však bilance obětí může zvýšit. Kyiv Independent uvádí, že při útocích na náměstí bylo zraněno nejméně šest osob včetně jednoho dítěte.
Další vlna přišla po setmění. Městem otřásla mohutná exploze, na sociálních sítích se spekuluje, že Rusové použili termobarickou bombu. Následně začaly padat další ruské rakety.
Large explosion in Kharkiv, I can’t definitely confirm what weapon was used, but a couple of people have indicated it was thermobaric. Could have also been a large ammo dump. pic.twitter.com/9OQKlkWjC7
Válečné zločiny, zlobí se záchranáři
„Podle prvotních informací byly zasaženy budovy charkovské oblastní správy, opery, filharmonie a část rezidenční oblasti (většinou čtyř až pětipodlažní obytné domy). Záchranné složky se kvůli ostřelování nemohou zapojit,“ citovala agentura Unian záchranáře.
Útok na rezidenční oblasti a sídlo charkovské oblastní správy potvrdil i její šéf Oleh Synehubov, podle kterého ruští vojáci pálili ze salvových raketometů a použili střely s plochou dráhou letu. Ruskou armádu obvinil z válečných zločinů, píše agentura Reuters.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
