Válka na Ukrajině v datech: Podívejte se na přehledné mapy a grafy o vojenském konfliktu
Ruská invaze na Ukrajinu začala brzy ve čtvrtek 24. února . Podívejte se, jak se vyvíjela frontová linie, jaké ztráty má Rusko nebo jakou část ukrajinského území ovládá.
Frontová linie
Podívejte se v podrobných mapách, jak se vyvíjí frontová linie jako celek, i na podrobné mapy jednotlivých bojišť.
Celková mapa hlavních bodů války na Ukrajině
Celkový pohled na frontovou linii
Detail severní části fronty - okolí měst Charkov a Luhansk
Detail východní části fronty - okolí měst Doněck, Bachmut a Mariupol
Detail fronty u Bachmutu
Detail jižní části fronty - okolí měst Cherson a Mykolajiv
Detail fronty u Záporoží
Ukrajinské území pod kontrolou Ruska
Válka na Ukrajině začala nevyprovokovaným ruským útokem 24. února 2022. Po prvních měsících, kdy Rusko dosáhlo dílčích úspěchů a následných ukrajinských protiofenzivách se frontová linie stabilizovala.
Rusko v současnosti ovládá asi dvakrát více ukrajinského území, než mělo pod svou kontrolou před vypuknutím bojů. Pod ruskou okupací je lehce přes 15 procent území Ukrajiny.
Ztráty ruské armády
Stabilizovaná fronta ovšem neznamená, že by ustala vojenská aktivita. Rusko se pokouší ukrajinskou obranu prorazit. Výsledkem jsou ovšem pouze těžké ztráty ruské armády.
Ukrajinští uprchlíci
Válka zároveň vyvolala značnou humanitární krizi a ze země před boji utekly miliony lidí. Nejvíce uprchlíků přijalo Polsko a Německo. Do obou zemí odešlo více než milion Ukrajinců. Česká republika se blíží hranici půl milionu přijatých uprchlíků.
Pomoc Ukrajině
Ukrajina se od začátku těší výrazné podpoře od západních států. Desítky zemí jí poskytují vojenskou i finanční podporu. Výjimkou není ani Česká republika.
Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.
České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.
„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.
Prezident petr Pavel by v současné době považoval přerušení pomoci Ukrajině za nesmyslné. „Logicky budeme Ukrajinu podporovat nejen při mírových jednáních, ale až bude dosaženo nějaké dohody a budou tam nějaká technická opatření, jak zajistit mír, tak bychom se na nich měli podílet. Forma garancí se teprve teď upřesňuje,“ uvedl na akci v botanické zahradě v Troji.
„Armáda ČR identifikovala už před nějakou dobou možné příspěvky, takže určité moduly, kterými bychom mohli přispět, už identifikovány jsou. […] Je to nejenom přítomnost na zemi, ale i možnost ochrany vzdušného prostoru. Je to ale třeba i technická pomoc při ochraně hranice,“ vysvětlil.
