Na děti migrantů číhají pedofilové. Mizí a jsou zneužívány, varovala EU

Autor: Jaroslav Šimáček - 
28. října 2016
06:50

Do Evropy putují bez matky, otce, často zcela bez doprovodu. Děti uprchlíků zažívají krušné chvíle  a řada jich i mizí neznámo kde. Stávají se oběťmi vykořisťování, obchodování s lidmi, zneužívání, a to sexuálního rázu, ale také k nuceným pracím. Je zde ale i další problém: migranti vydávající se záměrně za děti. Na to všechno upozorňovali europoslanci při debatách ve Štrasburku. Jak chtějí ale situaci řešit?

Evropská unie se věnovala problematice dětí uprchlíků, které cestují bez doprovodu, během zasedání europarlamentu ve Štrasburku tento týden hned dvakrát. Zvlášť emotivní byla debata, které se účastnil i europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09).

Řešilo se tu vykořisťování a zneužívání dětí migrantů, ale i jejich hromadné mizení při cestě do Evropy. Europoslankyně z Malty Roberta Metsola popisovala situaci, kdy dítě přijde o rodiče, případně jej rodiče sbalí jen s igelitkou a vypraví na cestu za lepší budoucností. „Děti, které přežijí tuto cestu, se často ocitnou v zemi nikoho. Mimo statistiky. Tisíce dětí se ztratilo,“ uvedla.

Její kolegové proto varovali před vznikem ztracené generace – neviditelných dětí, připravených o svou budoucnost i důstojnost. Stejně jako ostatní děti mají přitom práva na vzdělání, na ochranu, na život, upozorňovali europoslanci.

Násilí na uprchlických dětech i ženách

Ještě před touto debatou předložila svou obsáhlou zprávu europoslankyně Marie-Christine Vergiat z Francie. Dělala na ní rok a sestavila 94 bodů týkajících se uprchlické krize. Dětem věnuje část z nich. Podle ní roste počet svědectví o násilí na dětech uprchlíků – včetně jejich mučení a násilného zadržování. „Děti z řad migrantů jsou obzvláště zranitelné, zejména v případech, kdy jsou bez doprovodu,“ uvádí zpráva, která obsahuje výzvy a rizika v oblasti dodržování práv migrantů. 

Europoslankyně upozorňuje přitom na „fyzické a psychologické násilí a na nutnost uznat zvláštní formy násilí a pronásledování, jimž čelí migrující ženy a děti, jako je obchodování s lidmi, násilná zmizení, sexuální zneužívání, mrzačení pohlavních orgánů, předčasné či nucené sňatky, domácí násilí, otroctví, vraždy ze cti a sexuální diskriminace“.

Dle Marie-Christine Vergiat je „nebývalý a stále rostoucí počet obětí násilí sexuálního charakteru a znásilnění, včetně případů, kdy jsou používána jako válečná zbraň“. Znepokojena je také praxí náboru dětí do ozbrojených skupin.

Nebezpečím je zima i pedofilové

Europoslanci při debatě nad osudy dětí migrantů konfrontovali Evropskou komisi. Upozorňovali na to, že Komise sice představila několik strategií a přístupů, dosud se však uspokojivě nerealizovaly. Nabádali proto svorně k vyvíjení většího úsilí. A navrhovali i řešení.

Vedle toho řešili i konkrétní nástrahy, jaké na děti a mladistvé při cestě do Evropy čekají. „Prchající dívky jsou zadržovány, zneužívány, čelí příkoří ze strany islámských skupin. Připomíná to středověk,“ čertil se Rakušan Georg Ward. „Jsou to ubohé děti, jsou vydány napospas převaděčským sítím a jsou součástí té katastrofy, která hrozí Evropě,“ přisadila si Francouzka Nathalie Griesbeck.

Belgičanka Hilde Vautmans upozornila, že se děti stávají nejen oběťmi obchodníků a převaděčů, ale i prostituce a hrozí jim i další nebezpečí – připomenula totiž případ belgického pedofila Marca Dutrouxe, který unesl, mučil a sexuálně zneužíval šest dívek (8 až 19 let).

„Tato rozprava bohužel přichází pozdě. Jsme v situaci, kdy tábor v Calais je likvidován, strháván, děti přespávají ve stanech venku přesto, že se dělá zima. To je image, kterou si Evropa dělá ohledně toho, jak zachází s dětmi,“ poznamenala belgická europoslankyně.

„Za těmito anonymními tvářemi s prázdnými pohledy, které vidíme v televizi, má každý z nich své jméno, svůj osud, svůj příběh. Musíme nalézt nové postupy, abychom těmto dětem dopřáli bezpečnost. Žádné z těch dětí nesmí žít na smetišti, samo, v zimě,“ navázala Švédka Cecilia Wikström.

Přetrpěla sexuální zneužívání. Aby mohla do Evropy

Během debaty však jednacím sálem zněly i smutné příběhy mladých uprchlíků. „16letá dívka opustila svou rodinu v Nigérii a šla hledat lepší život do Evropy. Nigerijský převaděč ji zorganizoval cestu. Aby měla na zaplacení, donutil ji k nuceným pracím – po mnoho týdnů pracovala v Libyi, aby mohla vydělat požadovanou částku. Při tom byla sexuálně zneužívána,“ popisoval Ital Gianni Pittella.

Když vydělala dívka dostatek peněz, mohla konečně nastoupit na loď směr italská Lampedusa. Cestu strávila v tmavé kajutě. Bez vody a s dalšími mladými lidmi a dětmi. Než se dočkala záchrany od italské pobřežní hlídky. Podle Pittelly však nejde o výjimečný příběh, ale příběh milionů dalších dětí. „Utíkají před násilím a nejistotou. Tyto děti jsou uprchlíci a je jedno, odkud jsou. Především jsou to děti,“ upozorňoval Pittella.

Pospíšil: Děti migrantů nevracet, ale integrovat

Také Němka Cornelia Ernst varovala před tím, že se zima blíží: „Bez doprovodu jsou odkázány samy na sebe. Platí to pro 100 tisíc dětí pro rok 2015. Musí se bát o svůj život. Získali jsme Nobelovu cenu za mír, ale tady selháváme. Nesmíme tyto děti nechat na holičkách. Čeká nás zima a musíme jednat.“

Problémem je i to, že většina dětí nikdy nebo po dlouhá léta neviděla školu. „Žijí v táborech, v rozpadlých domech, na ulicích a někdy i ve vězení – jako v Turecku,“ vypočítávala.

Bez vzdělání nemá nikdo budoucnost, souhlasil Španěl Enrique Guerrero Salom. „Celé generace dětí, mladých dívek, čeká potenciálně neveselá budoucnost. Jedna jezídská dívka mi řekla, že zoufale chce do školy. Musíme zajistit budoucnost jí i všem podobným dětem,“ říkala Britka Julie Ward, podle které je nutné také řešit stereotypy, předsudky a diskriminaci v hostitelských zemích.

Europoslanci však také vyčítali chyby současnému azylovému systému Unie. „Nové návrhy v oblasti azylu nejsou přátelské pro děti. Chceme jim odmítnout trvalé povolení k pobytu. Jak můžeme tyto děti poslat pryč, nechat je napospas osudu a přeposílat je do třetích zemí?“ tázala se Švédka Malin Björk.

Právě nad touhle problematikou se ve Štrasburku pozastavil český europoslanec Pospíšil. „Je-li někdo v mladém věku v Evropě, tak pokud zde nejsou jednoznačné, závažné důvody, tak by měl být integrován, a ne vracen. Evropská komise by se měla zaměřit na to, jak dětem umožnit zůstat, jak je integrovat do evropské společnosti, a dát jim vzdělání,“ míní exministr spravedlnosti.

Návratová politika u dětí je podle něj eticky velmi obtížná. Komisi také doporučil, aby se více zaměřila na boj s organizovaným zločinem, jehož jsou děti oběťmi.  Podle Pospíšila je třeba udělat více, aby evropské orgány i jednotlivé členské země úspěšněji bojovaly proti této trestné činnosti páchané i na dětech.

Eurokomisař: Nedostatků v EU je celá řada

Obavy a výtky europoslanců se snažil odrážet eurokomisař pro migraci, Řek Dimitris Avramopoulos. „Ochrana dětí v souvislosti s migrací a současnou uprchlickou krizí je v centru naší obecné migrační politiky, a to jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska,“ tvrdil. Evropská komise prý do konce roku vyhodnotí, jak se dařil naplňovat akční plán 2010–2014 pro nezletilé děti bez doprovodu.

„Musíme zajistit, že budou dodržována práva migrujících dětí a že se vyřeší jisté nedostatky,“ souhlasil a mezi nedostatky jmenoval nedostatečné podmínky pro přijímání včetně psychologické péče pro traumatizované děti, lepší ochranu před ztrácením dětí, efektivnější opatrovnictví, přístup k právnímu poradenství a pomoci a zákaz svévolného zadržování.

Britka: EU je jako Titanic, kde není dost záchranných člunů

Během debaty o uprchlických dětech přitom vystoupily i europoslankyně z Itálie či Velké Británie. Ty první upozorňovaly na konkrétní problémy na jihu Itálie, která čelí náporu migrantů. 

„Kalábrie a Sicílie, to jsou regiony, kde je největší počet nezletilých migrantů. Obce mají ze zákona povinnost se o ně postarat. Ale je to velmi obtížný úkol,“ říkala Laura Ferrara s tím, že obcím zkrátka chybí účinné nástroje. A EU jim je nedala.

„Nezletilí jsou zdrojem, a ne břemenem. Nesmíme naši zodpovědnost uvalit na nevládní organizace a dobrovolníky, kteří bez oddychu pracují a ukazují nám skutečnou tvář solidarity,“ připomněla další Italka Cécile Kashetu Kyenge.

Příliš solidární však nebyla Britka Janice Atkinson. Vytáhla problém toho, že řada uprchlíků předstírá, že jsou dětmi. Zmínila však také, že zatímco EU chce pomáhat dětem uprchlíků, na ostrovech musí řešit i problémy tisícovek britských dětí.

„Je to jako pocit potápějícího se Titaniku, kde není dost záchranných člunů. 65 milionů migrantů hledá domov a chce se ocitnout na té mateřské lodi... Až se Titanic s celou západní civilizací potopí, tak si budete moci říct, že jste dosáhli svého cíle,“ rýpla si.

Výtku, že ne každé uprchlické dítě vypadá jako dítě, však komentovala její krajanka Jean Lambert. „Jak si myslíte, že bude vypadat dítě, které strávilo dva roky tím, že se snažilo dostat z Afghánistánu na hranice Francie? Jako naše třináctileté dítě vypadat nebude,“ kontrovala.

Uprchlický tábor Debaka nedaleko iráckého Erbílu: I v něm je řada dětí.Uprchlický tábor Debaka nedaleko iráckého Erbílu: I v něm je řada dětí. | EPA

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Další videa
Články odjinud