Migranta vyhostili jako kufr, použili i „slzák“. Ústavní soud se ho zastal
Policie chybovala při vyhošťování cizince, rozhodl Ústavní soud. Použila například slzotvorný plyn a vozík na zavazadla. Postup policie by měla opět řešit GIBS. Rozhodnutí je podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové precedentní, to znamená, že se podle něj budou rozhodovat i další podobné spory.
„Policie při výkonu vyhoštění cizince v červnu 2014 porušila základní právo stěžovatele,“ rozhodla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Muži v černém podle ní cizince ponížili, když ho spoutali, použili na něj slzný sprej a po letišti ho přepravovali ve vozíku na kufry. To podle soudkyně odporuje Listině základních práv a svobod.
Policisté se snažili přimět Kamerunce Augustina Sitchu, aby nastoupil do letadla poté, co mu vypršelo povolení k pobytu a české úřady rozhodly o jeho vyhoštění. Afričan byl od května 2013 v Česku ilegálně, zatčen byl až o rok později a skončil v zařízení pro uprchlíky v Bělé-Jezové.
V červnu pak policie rezervovala místo na palubě letadla Turkish Airlines, kterým měl muž odletět do vlasti. Kamerunec ale odmítl zařízení opustit, proto jej eskortovala policie za pomoci donucovacích prostředků.
Čtyřčlenná policejní eskorta musela cizince nakonec spoutat a použít i slzný sprej. Po letišti ho pak skutečně přepravovali vozíkem na zavazadla. Generální inspekce bezpečnostních sborů Kameruncovo trestní oznámení na první pokus odložila. Použití donucovacích prostředků prý bylo přiměřené. Teď se případem bude ale muset znovu zabývat.
"Použití těchto prostředků nebylo paušální a rutinní, což by bylo nepřijatelné, a nelze jej v případě stěžovatele vyhodnotit jako neoprávněné," řekla k tomu Jana Macalíková, mluvčí policejního prezidia. "Z jednání stěžovatele bylo zřejmé, že se eskortě dobrovolně podrobit nehodlá," dodala.
Nemohl jsem se ani rozloučit a vzít si věci, stěžuje si Kamerunec
Muž žil v Česku nepřetržitě od února 2010, v zemi se ale zdržoval i dříve. O tom, že má odletět, se dozvěděl až den před odletem. Kamerunec transport na letiště odmítl, protože se prý nemohl ani rozloučit se svou českou přítelkyní, nemohl si vzít osobní věci ze svého bytu v Praze, ani informovat rodinu v Kamerunu o svém návratu.
6. června 2014 spor mezi cizincem a policií vyvrcholil ve chvíli, kdy kapitán letadla nepustil Kamerunce na palubu, protože představoval pro let riziko. Letět měl totiž sám a nedobrovolně. Proto putoval zpět do Bělé. Nakonec se ho podařilo vyhostit loni v červenci.
„Zákaz ponižujícího zacházení je jednou z nejzákladnějších hodnot demokratické společnosti. Vztahuje se jak na cizince, tak na lidi z okraje společnosti,“ napsal k tomu Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí. Soud zároveň apeluje na změnu policejní praxe do budoucna, jde totiž o precedentní případ.
"Po podrobném seznámení se s předmětným nálezem Ústavního soudu bude jeho obsah implementován do příslušné interní normativní úpravy tak, aby byla plně respektována důstojnost a práva vyhošťovaných cizinců," podotkla k tomu Macalíková.
Bude muset Česko zaplatit?
Zda bude Kamerunec po Česku požadovat náhradu způsobené újmy, zatím není jisté. „Klient je momentálně v Kamerunu, bude záležet na tom, jestli se nám s ním podaří obnovit kontakt,“ uvedla Šárka Došková z Fóra pro lidská práva. V Bělé-Jezové se toto děje běžně, řekla Došková k postupu policie.
Praxe policie při zajišťování a vyhošťování cizinců se v současnosti přetřásá v souvislosti s migrační krizí. Kritika zazněla také na adresu zařízení v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) tam minulý týden provedl zahraniční diplomaty a ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), jež má v gesci ochranu dětí. Podle ministryně je o děti v zařízení postaráno dobře. Také podle ombudsmanky Anny Šabatové se podmínky v Bělé zlepšují. Oslovení cizinci, s nimiž mluvili novináři, se ale o poměrech v zařízení vyjadřovali kriticky.
