7°C
Humanitární organizace: Uprchlíkům za hranicemi pomohou víc peníze než věci
Materiální, nebo finanční sbírky? Která poslouží uprchlíkům lépe? Většina organizací volí nákup hygienických potřeb a jídla až přímo v místě, kam tuto pomoc směřuje. Nejen že tam jsou tyto potřeby levnější, ale jejich nákupem pomáhají tamní ekonomice. Navíc se vyhnou letecké přepravě, která může vyjít i několikanásobně dráž.
Mnoho humanitárních organizací vybírá na pomoc uprchlíkům finanční prostředky, ze kterých až na místě nakoupí potřebné věci. Patří mezi ně i nadační fond Generace 21. Jejich pracovník jel do Iráku podpořit 152 uprchlíků, které chce dopravit do České republiky.
„Kupovali jsme hlavně plenky a mléko pro děti a ženské hygienické potřeby. Ceny potravin jsou tam nižší. Některé potraviny jsou tam na 30 % toho, co by stály v Evropě. Navíc jsme lidem dali i finanční příspěvek na elektřinu, kterou si v táborech už musí hradit,“ popisuje pro Blesk.cz právník nadačního fondu Jan Dezert.
Materiální pomoc například do Iráku se samozřejmě převáží letadlem. Jen samotná doprava pak ale je i několikanásobně dražší než celková cena věcí, které se posílají. I další organizace tak spoléhají spíše na finanční sbírky.
Stejnou metodu využívá i Unicef nebo Lékaři bez hranic
„Unicef nikdy nevysílá materiální pomoc z České republiky. My jdeme cestou fundraising, tedy vybíráme od dárců peníze a nakupujeme v té zemi nebo v nejbližším státu, abychom pomohli i jejich ekonomice,“ vysvětlila Marie Kuntová z Unicefu.
„Lékaři bez hranic toto poměrně striktně nedělají právě proto, že je ta cesta hrozně drahá. Snažíme se to, co je možné, nakupovat v místě, kde se ta pomoc odehrává,“ řekla pro Blesk.cz mluvčí lékařů bez hranic Hana Janišová.
Tento postup platí i například v případech balených vod. Pokud ji uprchlíci potřebují v mnohdy improvizovaných táborech, nakupují ji v místech, která jsou jim co nejblíže. Cesta se totiž může velice prodražit, i když člověk jede autem.
Co se tedy děje s věcmi, které pro charitu nakupujeme?
Materiální sbírky měly původně putovat hlavně do detenčního zařízení pro uprchlíky v Bělé pod Bezdězem. „Po tom, co jsme zjistili, že toho máme tolik a že kapacita v Bělé byla překročena, a přišli jsme na to, že je tam obtížné se dostávat, tak jsme se přeorientovali na situaci v zahraničí, kde to bylo kritické,“ řekl pro Blesk.cz člen iniciativy Klinika Tadeáš Polák.
Nyní jsou do zahraničí schopni vypravit až tři auta denně. Řidičům přispívají na benzin například do Maďarska pět tisíc korun. Až třetina z nich si financuje náklady ze své kapsy. „Nabízíme to každému, ale ne každý to příjme. Dvě třetiny to třeba přijmou, protože to jsou studenti, kterým se to hodí, ale zbytek lidí si na to dokáže vybrat,“ dodal Polák.
Témata:
Související
