Za víkend 25 tisíc uprchlíků. Střední Evropa zažívá běženecký boom
Expanze maďarského žiletkového plotu, utopené děti a hlavně tisíce migrantů, kteří stále hledají cestu do Německa. Tak vypadala uprchlická krize o uplynulém víkendu. Migrační vlna přivedla do střední Evropy za sobotu a neděli dalších přinejmenším 25 tisíc lidí, většinou ze Sýrie.
Do Německa směřovaly zvláštní vlaky a autobusy s běženci, kteří využili volného průchodu Rakouskem, kam přešli často pěšky z poslední železniční stanice na maďarském území. Kritický úsek uprchlické anabáze z Blízkého východu, kterým je turecké pobřeží a okolí řeckého ostrova Lesbos, si o víkendu vyžádal další desítky utonulých.
Šest utopených dětí
Několik lodí s uprchlíky o víkendu havarovalo nedaleko řeckého ostrova Lesbos, který leží na dohled od tureckých hranic. Utopilo se nebo se pohřešuje kolem čtyřiceti lidí. Šestadvacet dalších lidí pohřešují záchranáři z člunu, který se srazil s trajektem při pobřeží u tureckého města Çanakkale. O život přišlo 13 lidí včetně šesti dětí.
Tragédie na moři mohla být ale mnohem horší. Jenom za sobotu hlídky zachránily nejméně 4500 uprchlíků ve Středozemním moři. Lodě s uprchlíky směřovaly podle italské pobřežní hlídky z Libye do Evropy.
Vypálená ubytovna pro uprchlíky
V noci na neděli zničil žhářský útok připravovanou ubytovnu pro uprchlíky v německém Bádensku-Württembersku. V Braniborsku zase policie vyšetřuje jednoho z přistěhovalců, který je podezřelý, že byl v minulosti členem radikálního hnutí Islámský stát.
Úděl běženců putujících Balkánem vyvolává ostré diplomatické spory, v jejichž středu se ocitl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjartó. Chorvatsko v sobotu obvinil z ostudného chování a ohrožování maďarské svrchovanosti, řecká vláda podle něj lže a italská by se měla víc zabývat svými vlastními problémy než kritikou maďarského postupu.
„Jsme stát s víc než tisíciletou historií, během níž jsme museli bránit nejen sami sebe, ale mnohokrát i celou Evropu. Právě to se děje i teď,“ reagoval maďarský ministr na kritiku médií. Údernost svého slovníku prý nezmírní.
Dalších 41 kilometrů žiletkového plotu
Za smířlivé gesto lze nicméně označit znovuotevření silničního hraničního přechodu mezi Maďarskem a Srbskem, uzavřeného kvůli migrantům od minulého pondělí. Přechod, jímž vede hlavní silnice mezi Bělehradem a Budapeští, je jednou z mála legálních cest do Maďarska poté, co tamní vláda nechala hranici se Srbskem přehradit žiletkovým plotem. Celkem ho vyrostlo dalších 41 kilometrů.
Zábrany vyrostly i na nechráněném úseku hranice Maďarska s Chorvatskem a připravují se na hranicích s Rumunskem. Bukurešťský ministr zahraničí Bogdan Aurescu v sobotu o budování plotu prohlásil, že jde o „autistický čin“ a „nepřijatelné řešení odporující duchu Evropské unie“.
Slovinsko oznámilo, že může na svém území dočasně přijmout nanejvýš 9000 uprchlíků, protože větší kapacitu pro jejich ubytování nemá.
Do Rakouska během soboty z Maďarska přišlo 12 tisíc až 13 tisíc běženců, dnes dalších téměř 11 tisíc. Další tisícovka dorazila do Rakouska z jihu přes hranice se Slovinskem.
Pražské jednání o migrační krizi
Státy visegrádské skupiny (V4) by mohly na maďarských hranicích vybudovat záchytné centrum pro uprchlíky. V Praze to v neděli řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Centrum, které by zajišťovalo registraci uprchlíků před vstupem do schengenského prostoru, je podle něj jeden z konkrétních návrhů, které by Česko mohlo podat na středečním mimořádném summitu EU k migraci.
Podle polského ministra zahraničí Grzegorze Schetyny se v pondělí setkají v Praze k jednání o migrační krizi ministři zahraničí V4 spolu se svým partnerem z Lucemburska, které nyní Evropské unii předsedá.