Za opakovaný trestný čin v Česku končí: Stát vyhostí problémové cizince
Stát asi bude moci vyhostit cizince, kteří na českém území spáchají opakovaně závažnou trestnou činnost. Počítá s tím jedna z poslaneckých úprav vládní novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců. Úpravu Sněmovna posunula k závěrečnému schvalování.
Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD) kromě úpravy vyhoštění navrhoval, aby Správa uprchlických zařízení poskytovala propouštěným cizincům bez peněz cestovné ve výši 400 korun. Cílem je zamezit tomu, aby se dopouštěli drobné kriminality.
Dotace obcím, žádné infekce a další návrhy
Předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) navrhl umožnit ministerstvu vnitra, aby poskytovalo dotaci obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro zajištění cizinců. Zatím na tuto dotaci ve výši osmi korun na osobu a den mají nárok obce s azylovými zařízeními. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) návrhy svých stranických kolegů předem podpořil.
Vládní návrh počítá s tím, že cizinci by museli do budoucna dokládat, že nezavlečou do Česka infekční onemocnění. Opatření by mělo zlepšit ochranu před šířením závažných nemocí ze zahraničí. Žadatelé budou muset mimo jiné projít zdravotní prohlídkou, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková (TOP 09) navrhla, aby pojišťovny hradily preventivní prohlídky dětí cizinců, které se po vstupu do Česka dostanou do dětských domovů.
Předloha rovněž umožní zajistit žadatele v případě důvodného podezření, že by představoval nebezpečí pro bezpečnost státu. Novela dává právo odmítnout žadatele také v případě, pokud se v cizině dopustil „zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem“. Martin Lank (Úsvit) požadoval, aby azyl nebyl udělen žádnému cizinci, který by spáchal v Česku trestný čin nebo přestupek. Zdeněk Ondráček (KSČM) navrhl, že by azylové řízení mělo být zastaveno s uchazečem, který by se nedostavil k pohovoru.
Změní se i „pracovní“ lhůty
Novela předpokládá, že se pravděpodobně sníží maximální doba, kdy žadatelé o udělení mezinárodní ochrany nemohou pracovat. Zatím tato lhůta činí 12 měsíců, podle evropských směrnic to však může být nejvýše devět měsíců. Omezení přístupu na trh práce je podle vlády jedním z nástrojů proti zneužívání azylového řízení. Česko podle zdůvodnění předlohy hlavně po roce 2000 čelilo náporu cizinců, kteří vstoupili do azylového řízení jen kvůli tomu, aby mohli v ČR bydlet a pracovat.
Změnit se má lhůta, do kdy musejí cizinci požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti. Dosud o to museli požádat nejdříve 90 a nejpozději 14 dní před uplynutím doby platnosti víza. Nově to bude nejdříve 120 a nejpozději 30 dní před uplynutím platnosti.
