Lyžařská sezóna vypukla: Jak se proměnily ceny skipasů? A na co vlekaři nadávají

„Obecně se dá říct, že ceny budou velmi podobné a že se zvyšují jen nepatrně,“ říká Knot, jak je to letos s cenami skipasů na českých horách. Vychází z průzkumu, který si asociace nechala udělat mezi svými členy, jsou mezi nimi dvě třetiny všech českých středisek.

„Ty ceny se mírně zvyšují, jedna třetina areálů nechává ceny loňské a ten zbytek zvyšuje zhruba o 3 až 4 procenta,“ popisuje ředitel s tím, že průměr na celou republiku vychází zhruba na zdražení o 2 až 3 procenta.

Podle něj pokračuje trend, kdy areály volí tzv. plovoucí ceny skipasů. „To znamená, že ať už na základě dnů v týdnu, nebo sezóny, poptávky či počasí se ta cena změní. V podstatě je tam velký výkyv,“ radí Knot, jak mohou zákazníci ušetřit. Ceny skipasů jsou díky plovoucím cenám v některých dnech nižší až o 30 procent. Výhodný je tento systém i pro samotná střediska, dokážou zátěž rozložit na delší časové období.

Experti: Lyžování v Itálii letos pěkně podražilo a ubytování dochází. Kvůli olympiádě

Knot trvá na tom, že lyžování v Česku je levnější než v Alpách. Asociace si dělala průzkum také mezi areály ve Francii, Švýcarsku, Itálii a Rakousku a meziroční zdražení tam vycházelo přesně o 4 procenta.

Právě konkurenci v podobně Alp si podle něj české areály velmi dobře uvědomují, a proto s cenami nejdou tak vysoko, jak by možná bývaly chtěly, aby pokryly investice. „Pomalu se naráží na tržní strop (…) ta profitabilita se samozřejmě snižuje, je to možná i o nějakých mírně se rozvírajících nůžkách, prostě na ty investice mají jenom ta střední a větší střediska,“ vysvětluje Knot, k čemu tento stav vede.

Upozorňuje navíc, že rozsáhlé technologie typu systémy na zasněžování, lanové dráhy nebo rolby na úpravu sjezdovek jsou stejně drahé jak pro rakouského investora, tak pro českého. „Máme možná trochu levnější pracovní sílu, ale energie jsou úplně stejné,“ připomíná Knot. Skipasy v Alpách jsou přitom až dvojnásobně drahé. České areály tak podle jeho slov vydělávají daleko méně.

Investice za 850 milionů

I přes ne vždy ideální finanční situaci ale české areály před startem letošní sezóny provedly několik investic v celkové výši 850 milionů korun. To Knot označil za mírný nadprůměr v porovnání s předchozími lety.

„Mezi ty nejvíc viditelné věci budou patřit dvě nové lanové dráhy, jedna na Tanvalském Špičáku v Jizerských horách, čtyřsedačka 1400 metrů dlouhá, druhá na Karolínce v Beskydech, 750 metrů,“ popisuje ředitel asociace.

Jak reklamovat zimní dovolenou: Co když na horách chybí sníh? A je možné vrátit skipas?

Další peníze podle něj šly do úsporných technologií a modernizace, které například pomáhají areálům se připravit na výkyvy počasí. Patří tam i budování akumulačních nádraží, efektivní zasněžování nebo systémy, které pomocí laserů a senzorů měří výšku sněhu tak, aby byla dokonalá.

Šílené povolovací procesy

Knot tvrdí, že horská střediska odvádí ročně do veřejných rozpočtů 13,5 miliard korun. Česká politická reprezentace přesto podle něj tento segment přehlíží. „Cestovní ruch jako takový je troškou popelkou v rámci toho vnímání v Česku (…) je brán, že si vždycky nějak pomohl a ten stát z něho spíš čerpá,“ povzdychl si Knot.

Při příležitosti nástupu nové vlády proto asociace přišla s vlastním programovým prohlášením, ve kterém popisuje své priority a líčí, co by horským střediskům pomohlo. Ve výsledku nicméně podle viceprezidenta asociace Čeňka Jílka vlekaři prosí hlavně o to, aby podnikání nebylo komplikované.

Kritizují zejména „neuvěřitelně dlouhé“ povolovací procesy. „Všechno trvá dlouhé roky, než se to podaří odpovolovat, a samozřejmě s rostoucími cenami všech těch vstupů se ty investice, které jsou naplánované, brutálně prodražují,“ líčí Jílek.

Jako další problém pak zmínil krátkodobé pronájmy pozemků, jelikož spousta skiareálů podniká na státních pozemcích. Tyto krátkodobé nájmy podle něj neumožňují rozvoj – nikdo nebude dělat investici s návratností 25 let, když má nájemní smlouvu pouze na sedm let.