„Dárek“ od Českých drah: Národní dopravce před Vánoci zdraží jízdenky na vlaky

Cena vzroste o téměř deset procent u všech jízdenek, které jsou založené na kilometrickém tarifu, což znamená například u flexi základních jízdenek, traťových jízdenek či traťových jízdenek region. Za současné ceny bude možné jízdenky nakupovat do půlnoci 9. prosince. Současně bude možné zakoupit jízdenky v předprodeji na dva měsíce dopředu.

České dráhy například uvádí, že jízda dlouhá deset kilometrů nyní stojí podle tarifu 31 korun, od prosince vzroste cena na 34 korun. Při jízdě 45 kilometrů cestující od zdražení zaplatí 101 korun, o devět korun více než nyní. Pokud cestující pojede 100 kilometrů, zaplatí o 17 korun více, a to 205.

Podle ČD od 10. prosince zlevní desetidenní traťová jízdenka, avšak neuvedly o kolik. „Výpočet ceny bude u této jízdenky upraven tak, že dojde k jejímu mírnému zlevnění oproti cenám roku 2023,“ stojí v tiskové zprávě.

Česko by mohly začít brázdit vlakové tramvaje. Národní dopravce je začne testovat

Ceny flexi zvýhodněných jízdenek a vázaných jízdenek budou podle dopravce nadále reagovat na poptávku po cestování. Podle tiskové zprávy bude zdražení těchto jízdenek pružné a v rozsahu do 9,5 procenta.

Osobní doprava Českých drah podle pololetní zprávy vykázala za prvních šest měsíců hrubý zisk 286 milionů korun. Vzrostl počet cestujících, v prvním pololetí přepravily České dráhy 79 milionů lidí, což je meziročně o šest procent více. K ziskovému půlroku osobní dopravy přispěly vyšší tržby z prodeje jízdenek, oproti loňsku vzrostly o 18 procent na 4,6 miliardy Kč. Skupina České dráhy vykázala hrubý zisk miliarda korun, což je meziročně lepší výsledek zhruba o dvě miliardy korun.

Pavel podepsal potřebný dražní zákon

Drážní zákon do budoucna umožní konzervaci málo využívaných lokálních železničních tratí. Novelu, která to umožní, dnes podepsal prezident Petr Pavel. O prezidentově podpisu informoval Hrad. Změna zákona má také v souladu s předpisy EU zlepšit postavení cestujících na železnici. O konzervaci bude na žádost vlastníků rozhodovat drážní úřad. Podmínkou bude, že dva roky po sobě klesl provoz na takové trati ročně pod 300 jízd za účelem přepravy osob a nebo 12 nákladních jízd. Změna se nelíbí Sdružení místních samospráv. Obce se podle něj obávají rušení tratí a snížení dopravní obslužnosti.

Do novely se možnost konzervace tratí dostala ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu skupiny poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Kupka argumentoval například hospodárnějším využitím peněz, které tak bude možné využívat na důležitější tratě.

Senátorům se ale tato možnost nelíbila. Řada z nich vyjadřovala obavy z toho, že provoz na tratích se obnovovat nebude. Například senátorka STAN Hana Žáková varovala že nepoužívané tratě budou chátrat a úspora peněz tak není jistá. Senát proto navrhl tuto část z novely vypustit, Sněmovna ho ale přehlasovala.

Vlastník bude moci požádat o konzervaci trati v případě, že dva roky po sobě na ní klesl roční provoz pod 300 jízd osobní přepravy a nebo 12 nákladních jízd. „Využití daného institutu pomůže vlastníku dráhy zejména šetřit finanční prostředky nehospodárně vynakládané na zajištění provozuschopnosti dráhy nebo její části. Zároveň však bude umožněno snazší obnovení dráhy v budoucnu v případě, kdy by zájem na jejím provozování během času vzrostl,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě.

Zatím poslední pokus vložit takovýto institut do zákona nebyl v roce 2021 úspěšný. Sněmovní hospodářský výbor tehdy nejprve doporučil tuto úpravu do zákona vložit, ale Sněmovna to posléze odmítla. Obavy z konzervace tratí měly hlavně samosprávy, které se bály toho, že umožní rušit tratě bez náhrady.

Sdružení místních samospráv vyjadřuje obavy i kvůli nynější změně. Obce se podle něj bojí rušení tratí i snížení dopravní obslužnosti. „Ukotvení tohoto institutu v zákoně, navíc s možností univerzálního uplatnění, znamená v kombinaci se zcela nerovnými podmínkami pro snadné zrušení a složité obnovení provozu hrozbu pro výrazný počet železničních tratí,“ uvedla již dříve v tiskové zprávě předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR a poslankyně STAN Eliška Olšáková.

Změna zákona může například usnadnit přepravu handicapovaných cestujících nebo jízdních kol. Přestupkem například bude, pokud v železniční dopravě nezajistí v soupravě stanovený počet míst pro jízdní kola. Přestupkem bude také to, pokud dopravce nezveřejní na internetu podmínky pro přepravu kol a aktuální informace o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu.