Česko má nový jaderný reaktor, už se na něj tvoří fronty. Drábová mluví o světovém unikátu

ČVUT, respektive jeho Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, už jeden výukový štěpný jaderný reaktor nazvaný VR-1 má. Jeho kapacita byla ale natolik vytížená, že se škola rozhodla v roce 2010 usilovat o druhý. Nebylo to jednoduché, jak podotkl Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů, nejdříve se záměr zdál jako čiré bláznovství.

„Nicméně zhruba v roce 2014 se naskytla příležitost získat zdarma palivo (jaderné, pozn. red.) z finské univerzity Aalto, což nakonec tento projekt rozjelo. Palivo jsme získali, a to byl vlastně zahajovací krok celého projektu,“ uvedl s tím, že v roce 2018 se škole podařilo získat i investiční podporu z operačního programu ministerstva školství, v roce 2020 povolení k umístění a v roce 2022 povolení k výstavbě.

Podle Rataje byl původní školní reaktor v jednom kole, využívali jej kromě studentů ČVUT i studenti z univerzit amerických, britských, německých či slovenských. „Poskytujeme zařízení v rámci výcvikových programů i pracovníkům našich českých jaderných elektráren a slovenských jaderných elektráren. A protože se chceme neustále rozšiřovat a pokračovat dále, tak jsme hledali možnosti, jak tu kapacitu navýšit, a to byl impuls, proč tady postavit nové, dané zařízení,“ vysvětlil, proč o nový reaktor usiloval.

Němci překonali svůj odpor. Kvůli energokrizi prodloužili fungování jaderných reaktorů

Nakonec se škola rozhodla pro tzv. podkritický jaderný reaktor. „To je zařízení, které je velmi bezpečné, dá se říct, inherentně bezpečné, protože obsahuje takové množství štěpného materiálu, že bez dodávání neutronů z vnějšího zdroje není možné samovolně udržet štěpnou řetězovou reakci, takže když ten zdroj vypnete, tak zařízení se zastaví a dále se ta štěpná řetězová reakce neprovozuje a nepokračuje,“ popsal Rataj, jak zařízení funguje, a zároveň tím vyvrátil obavy, že by v Praze kvůli reaktoru hrozila jaderná katastrofa.

Nové zařízení je odlišné od toho starého, podle Rataje i proto, aby škola dokázala nabídnout něco nového, na čem bude možné vykonávat jiné úlohy. Reaktor je navíc z hlediska návrhu jednodušší a škola si jej zčásti dokázala vybudovat sama. I díky tomu ušetřila, nový reaktor vyšel na zhruba 15 milionů korun, z čehož 6 milionů stál transport jaderného paliva. „Kdybych to měl srovnat, pokud bychom to zařízení chtěli kupovat na klíč, tak budeme minimálně čtyřikrát, pětkrát výše, co se týká ceny,“ odhadl vedoucí katedry.

A jak reaktor VR-2 vypadá? V podstatě je to větší hrnec o průměru 1,3 metru a výšce 1,7 metru. Už před jeho spuštěním se začali hlásit zájemci o výukové kurzy a ČVUT uzavírá smlouvu s maďarskou univerzitou pro jeho využití.

„Není to úplně normální záležitost“

Jak podotkli nejen zástupci školy, spuštění jaderných reaktorů se neodehrává běžně, vlastně je to velmi výjimečná situace. „Říká se, že spouštění jaderných reaktorů je velice vzrušující záležitost. Nicméně řada z nás, kteří tady sedíme, patříme ke generaci, která to dosud nezažila,“ uvedl Václav Čuba, děkan Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské. Podle něj je výchova nových jaderných inženýrů nesmírně náročný proces, ke kterému jsou podobná špičková zařízení třeba. 

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček připomněl, že jaderná energie to v poslední době nemá v některých zemích jednoduché, ačkoliv podle něj jde o čistou energii. Česko ale tomuto směru věří a reaktor VR-2 je toho součástí.

„Česká republika se pro ni (jadernou energetiku, pozn. red.) po dobrém zvážení ostatních možností, jak si zajistit co nejvyšší energetickou nezávislost, rozhodla. Není to jediná možnost. Vidíme v řadě zemí světa, že se nechtějí tou jadernou cestou dát,“ konstatovala šéfka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Horkovod pro Brno: Teplárny podepsaly smlouvy s ČEZ, stavět se začne do tří let

„My s ní máme dobré zkušenosti a je to jeden ze způsobů, jak vzít vážně naše závazky, co se týká omezování vlivu člověka na klima, protože jaderná energetika spolu s obnovitelnými zdroji je nízkoemisní zdroj, to znamená, že za svého provozu prakticky neprodukuje skleníkové plyny. My moc jiných možností nemáme,“ dodala.

Podle ní je fakt, že Česko uvedlo do provozu už čtvrtý výzkumný jaderný reaktor – dva provozuje ještě Centrum výzkumu v Řeži – nejspíš světový unikát pro země srovnatelné velikosti.

A nadšení neskrývá ani ředitel divize ČEZ jaderná energetika Bohdan Zronek, jenž připomněl, že podnik šikovné jaderné inženýry potřebuje. „Pokud nebudeme schopni vychovávat naše nástupce, tak můžeme zapomenout na velké plány do budoucna,“ sdělil s tím, že VR-2 je teprve čtvrtý jaderný reaktor spuštěný v Evropě v tomto tisíciletí. „Není to úplně normální záležitost,“ zhodnotil Zronek.