Asijská klíšťata v Česku i u moře: Přenáší nebezpečné nemoci, varují odborníci

Aktivita klíšťat se odvíjí od teplot vzduchu, typu lesa, krajinných parametrů a nadmořské výšky, jak zjistili vědci z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (ČZU) ve spolupráci s dalšími institucemi, při sběru klíšťat po celé České republice. Podle hlavního vedoucí projektu z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Ing. Zdeňka Vacka, bylo analyzováno 28 276 klíšťat.

Odborníci také představili novou aplikaci Klíšťapka, která by měla sloužit pro předpověď aktivity klíšťat a rizika nákazy lymeskou borreliózou ve sledovaných oblastech.

Nejinfekčnější klíšťata v jižních Čechách

Infekci v České republice přenáší zhruba každé desáté klíště v lesích mimo města a zástavbu, uvádí SZÚ. „V průměru byla klíšťata z lesů po celé České republice pozitivní na borelie v 10,4 %. Pozitivita klíšťat se mezi různými lokalitami velmi lišila. Klíšťata ze sedmi lokalit z různých krajů nebyla vůbec infikována. Naopak jsme zjistili nejvyšší pozitivitu, zhruba 30-40 %, hned ve čtyřech lokalitách. Jde o místa v Jihočeském, Olomouckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu SZÚ a mikrobioložka, RNDr. Kateřina Kybicová.  Podle expertky je na tom nejhůře Jihočeský kraj s 23 %.

Na rozdíl od klíšťové encefalitidy na lymeskou borreliózu ještě neexistuje dostupné očkování. SZÚ doporučuje nosit v přírodě oděv, na kterém budou klíšťata dobře viditelná a použít repelent s účinnou látkou DEET nebo IR3535. Při delším pobytu v případě je nutné repelent opakovaně využívat a to především na nohou.

Asijská klíšťata v Česku

Výskyt klíšťat se odvíjí mimo jiné od klimatických změn, neboť dochází k ovlivňování stavu lesů. „Klimatická změna výrazně ovlivňuje stav lesů, a nejen po zdravotní stránce, ale také se mění druhá skladba lesa, struktura lesa atd. Za posledních 60 let došlo k nárůstu jenom průměrné roční teploty o 2,1 stupně, dochází k výskytu častějších, extrémních suchých period, a to také výrazně ovlivňuje výskyt klíšťat v našich lesích - klíšťata, zejména klíště obecné, se nachází na místech, kde se dříve nevyskytovalo,“ říká Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

Dodal, že kromě klíštěte obecného jsou to ještě piják lužní a klíšť lužní, kteří expandují z jižní Moravy po celém území České republiky. „V současnosti se můžeme v České republice setkat také s jinými druhy klíšťat, s asijskými, africkými, například s hyalommou. Vidíme, že nás ohrožují v důsledku klimatické změny jiné druhy klíšťat než klíště obecné,“ uvedl Vacek.

Meteorologové varují před klíšťaty: Riziko je extrémní, v Česku přibývá boreliózy

Klíšťata v opadaném listí

„Zjistili jsme, že největší výskyt klíšťat je v jehličnatých lesích, naopak výskyt v listnatých lesích a v těch smíšených byl nejmenší. Největší výskyt klíšťat je i na okraji lesů, kde přebývá dostatek populace drobných hlodavců nebo jelenovitých,“ sdělil Vacek.

Není také pravdou, že by se klíšťata vyskytovala na stromech. Můžete je však najít třeba v městských parcích. „Na stromech je nenajdeme. Klíšťata se vyskytují vždy maximálně do jednoho metru výšky, mohou být na vysoké i nízké trávě, ale pozor, můžeme na ně narazit třeba ve městě v parku nebo lesoparku. Zde v Praze se klíšťata hojně vyskytují v městských lesoparcích, najdeme je na hrabance opadance, což je spadané listí pod stromem, kde žádná tráva nemusí být přítomna. A právě zde může být klíšťat i nejvíce, takže si dávejte pozor i při procházce v parku. Klíšťata se mohou vyskytnout na kterémkoli místě, jen potřebují dostatečnou vzdušnou vlhkost. Nenajdeme je na ošetřovaném krátce zasluněném trávníku. Na svého hostitele budou číhat spíš tam, kde mají vlhkost vyšší,“ řekla Blesk Zprávám mikrobioložka RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D.

„U nás v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu máme desetiletou zkušenost s testováním klíšťat z  městských parků, a to zde z Prahy. Tato zkušenost nám říká, že v Praze je infekční každá čtvrtá nymfa klíštěte, ne každá desátá jako v lesích, a pokud se zaměříme i na dospělé klíště, tak potom boreliózu zde v pražských městských parcích přenáší každé třetí klíště. Je tedy dobrá zpráva, že pozitivních klíšťat v lesích je poměrně málo,“ dodala.

Klíšťata na dovolené u moře

Klíště můžete potkat i na dovolené u moře, kde i tato klíšťata přenášejí závažné nemoci. „V České republice najdeme nejčastěji klíště obecné, ale například u Středozemního moře najdeme jiné druhy klíšťat, která přenášejí jiné patogeny, ale zrovna tak závažné. Můžeme je najít například na pláži, kde je vyschlá tráva, vypadá to tam, že pro klíšťata to vůbec není příznivé místo. Pokud se podíváme pozorně, zjistíme, že stonky suché trávy jsou celé obalené klíšťaty. Můžeme se s nimi tedy setkat kdekoli na světě, nejenom v Evropě, ale třeba v Africe, kde byste je vůbec nečekali. Tyto druhy jako například Hyalomma jsou přivyklé životu v sušších a teplejších místech na stepích a savanách a přenášejí závažné onemocnění jako skvrnitý tyfus a krymsko-konžskou hemoragickou horečku,“ upozornila Kybicová.

Pozor na klíšťata: Borelióza v Česku řádí! Nakazilo se o polovinu víc lidí než loni

Granulocytární anaplazmóza a další nemoci

A jaké další nemoci přenášejí klíšťata? „Jsou to například bakteriální patogeny, které jsou v klíšťatech častější, než je výskyt viru klíšťové encefalitidy. Jedná se o Anaplasma phagocytophilum, což je bakterie, která způsobuje lidskou granulocytární anaplazmózu. Většinou zdravé lidi nijak neohrozí, ale pokud je již přítomna jiná infekce, například borelióza, anebo pokud je člověk nějak jinak oslaben, tak se může projevit i jako závažné onemocnění,“ sdělila Blesk Zprávám Kybicová.

„Dále klíšťata mohou přenést bakterie rodu rickettsie způsobující skvrnité horečky nebo neoehrlichie způsobující neoehrlichiózu, jsou to bakterie podobné již zmíněné anaplasmě, napadající bílé krvinky a další buňky. Tato onemocnění se nejčastěji projevují nespecifickými chřipkovými příznaky, jako zvýšenou teplotou až horečkou, bolestmi svalů, kloubů a vyrážkou,“ pokračovala mikrobioložka.

Pozor na domácí mazlíčky

Ušetřeni nejsou ani domácí mazlíčci. „Klíšťata přenáší také babesie, což jsou prvoci a způsobují onemocnění zvané babezióza. Existuje jak lidská babezióza, tak babezióza psů, kterou přenáší piják lužní vyskytující se nejčastěji na jižní Moravě, setkat se s ním můžeme ale už kdekoli po republice. I když je výskyt babesií v klíšťatech méně častý, je třeba před klíšťaty chránit i naše psí mazlíčky,“ uzavřela vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu SZÚ a mikrobioložka, RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D. pro Blesk Zprávy.