Zvýšení DPH děsí knihkupce. „Byla by to katastrofa a ještě více ostuda,“ říká jejich šéf

Podle jednoho z návrhů, který se probírá ve vládní koalici, by mohlo dojít k navýšení sazby DPH na knihy z 10 % na 13 % či 14 %. Podle předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů a spisovatele Martina Vopěnky by tak Česká republika měla nejvyšší sazbu v Evropě. „Zvýšení sazby DPH na knihy by byla katastrofa. A ještě více ostuda: Měli bychom pak nejvyšší sazbu v Evropě s výjimkou Dánska, které ale uplatňuje jiný model podpory knižního trhu. Když jsem tento záměr zaslechl, byl jsem v šoku. Od té doby jsme vedli celou řadu jednání s politiky a předseda vlády nedávno prohlásil, že vláda DPH na knihy a tisk nezvýší. Nebylo to však oficiální vyjádření, a tak jsme stále trochu v napětí,“ sdělil Blesk Zprávám předseda SČKN Martin Vopěnka.

Restaurace varují: Zvýšíte nám DPH? Tak zdražíme. Česko tím přijde o další turisty

Navýšení DPH na knihy by státnímu rozpočtu stejně podle zástupců trhu příliš nepomohlo. „I stávající sazba 10 % patří k nejvyšším v Evropě, její navýšení pro knihy by mělo pro státní rozpočet minimální krátkodobý efekt, v delším horizontu se započtením návazných dopadů by byl efekt negativní. Málokteré odvětví je natolik ekonomicky ‚národní‘ v tom smyslu, jak vysoký podíl peněz vydaných na knihy zůstane v této republice – u českých nakladatelů, u českých knihkupců, autorů, překladatelů, ilustrátorů, tiskáren…“ vysvětlil Blesk Zprávám Josef Žák, obchodní a marketingový ředitel Albatros Media, největšího nakladatelského domu v České republice.

Knihkupci budou zavírat

Aktuálně se knižní trh potýká s jedním obrovským problémem, a tím je ohrožení nezávislých knihkupců. Někteří z nich své obchody budou zavírat. „Nezávislí knihkupci byli už před pandemií ohroženou skupinou. Mnozí jsou vyčerpaní a budou své obchody zavírat – ať už vysloveně kvůli špatným hospodářským výsledkům, anebo kvůli únavě,“ upozornil Vopěnka.

Nadějí by mohla být další vánoční sezóna. Ta by mohla trh rozběhnout. „Rychleji situace dopadá na knihkupce a některá knihkupectví po vánoční sezóně již zavřela. Pokud se trh nezotaví před další vánoční sezónou, očekávám, že činnost budou ukončovat či výrazně tlumit i nakladatelé,“ dodal Žák.

Kvůli inflaci dojde také ke změnám v nakladatelstvích. Nakladatelé budou muset například zvážit, kolik titulů se rozhodnout vydat. „Nakladatelé zvolí spíše úsporné programy – nebudou vydávat tolik finančně náročných titulů, budou opatrnější ve výběru. Na první pohled to není vidět, ale spousta knih vychází díky ryzímu nadšenectví některých nakladatelů, nikoliv, že by generovaly zisk,“ řekl Vopěnka Blesk Zprávám.

Dalším z problémů, kterým musí v současnosti knižní trh čelit, je navyšování cen a to například papíru, energií či skladování. „Ceny papíru vzrostly už během pandemie a celkový nárůst je až 100%. Roli v tom hraje celá řada faktorů – vedle energetické náročnosti také například poptávka po dřevě v Číně atd. Vedle toho se kvůli cenám energií výrazně zdražilo skladování. To všechno bylo nutné promítnout do cen knih. Ani po zdražení však průměrná cena knihy nepřesáhne 400 Kč – odhadoval bych ji cca na 350 Kč. A to přece není nic neúnosného,“ polemizoval Vopěnka.

Exministr financí Pilný: Co vláda zmůže s dírami v rozpočtu? A ve zvyšování DPH je totální zmatek

Právě cena papíru stojí za navýšením cen knih. „V uplynulém roce a půl došlo k navýšení ceny knih, hlavně díky skokovému zdražení ceny papíru. Toto zdražení ale nezačalo ruskou válkou proti Ukrajině, ale už dříve. Většina papíru pro tisk knih se do Evropy dodává ze skandinávských zemí, které jsou největším producentem papíru pro tisk knih v Evropě. V době covidu však tato poptávka klesla a někteří producenti změnili sortiment, nebo dokonce uzavřeli provozy. Zároveň, ve stejné době, skokově vzrostla cena za kontejnerovou dopravu z Asie, a tím se evropským vydavatelům přestalo vyplácet tisknout knihy v Asii. Vrátili produkci zpět do Evropy. To vyvolalo další tlak na množství papíru v Evropě, jeho cena začala růst a po vypuknutí války proti Ukrajině a zdražení plynu dál cena rostla. Nyní se zdá, že to nejhorší máme za sebou a ceny papíru mírně klesly,“ vysvětlil Blesk Zprávám Petr Baláš, ředitel knižních vydavatelství Albatros Media.

V současnosti je situace oproti pandemii stabilizovanější, nicméně tržby by musely být vyšší, aby dohnaly inflaci. „Tržby zůstávají zhruba na stejných úrovních, anebo mírně vzrostly, zdaleka však nedohánějí inflaci. Kromě toho se knihy nutně musely zdražit kvůli rostoucí ceně vstupů, takže při stejných tržbách se prodá méně kusů knih,“ řekl Vopěnka.

V Albatrosu evidují pokles tržeb. „Klesá celý maloobchod a ten knižní není výjimkou. Meziroční pokles tržeb evidujeme od léta, o vánoční sezóně pokles zpomalil, aby v lednu a únoru opět zrychlil,“ uvedl Žák.

V hlavní roli covid

Přitom vysoká inflace není první pohromou pro knižní trh. Ten byl totiž neblaze postižen také pandemií, která přišla na počátku roku 2020. V té době prožíval knižní trh nejhorší období. „Byly to divoké roky. Třeba první dva covidové měsíce znamenaly téměř zastavení prodeje. Později v době lockdownů nahradily kamenné prodejny e-shopy. Jejich prostřednictvím se dařilo prodávat starší tituly, ale zdaleka se neprodávalo dost novinek,“ vzpomínal Vopěnka.

„Nejhorší byly první měsíce, tedy březen a duben roku 2020,“ přitakal Žák.

Do debaty o DPH se připojil i Pavel, dvě sazby podle něj dávají smysl. Má ale podmínku

A co by mohlo knižnímu trhu pomoct? „Tím nejlepším nástrojem by byla nulová nebo velmi nízká DPH na knihy. S deseti procenty jsme stále vysoko nad evropským průměrem. A je prokázáno, že nízká DPH na knihy pomůže nejen knižnímu trhu, ale také dostupnosti a úrovni vzdělání. Druhým závažným tématem je dětské čtenářství. Ministerstvo školství je v tomto směru dlouhodobě nečinné,“ míní Vopěnka.

Nulové DPH na knihy by mohlo přispět například k lepší čtenářské gramotnosti. „Nakladatelům by pomohlo snížení DPH na knihy na 0 %, tak jak je tomu ve vyspělých ekonomikách Evropy. Například Anglie, Irsko. Studie ukazují, že snížení DPH u knih, díky lepší dostupnosti knih a čtenářské gramotnosti, ve střednědobém až dlouhodobém horizontu povede dokonce k nárůstu HDP o více než 60 miliard Kč a zvýšení příjmů státního rozpočtu o více než 20 miliard Kč,“ uzavřel Baláš.