Klíšťata: Víte na jaké druhy narazíte v Česku a co od nich hrozí?

• Druhy klíšťat a dalších parazitů
  Klíště obecné
  Piják lužní
  Hyalommaamarginatumm
  Kloš jelení
• Nemoci přenášené klíšťaty
  Klíšťová encefalitida
  Lymská borelioza
• Jak vyndat klíště 

Druhy klíšťat a dalších parazitů

V Česku se vyskytuje především klíště obecné, v poslední době ovšem přibývá i pozorování pijáka lužního, nebo exotického klíštěte se jménem hyalomma marginatum. Nepříjemné může být i setkání s klošem jelením, kterému se někdy přezdívá létající klíště, ačkoli tento hmyz má s krev sajícími roztoči společného jen málo. 

Klíště obecné

Klíště obecné je nejrozšířenějším druhem klíštěte v Evropě. Vyskytuje se v celém Česku. Nejčastěji na něj lze narazit ve vlhkých lesích s bohatým bylinným a keřovým patrem, na jejich okrajích a na vlhkých loukách.

Klíště obecné | Blesk:Zdeněk Matyáš

Životní cyklus klíštěte obecného

Klíště obecné má čtyři vývojové fáze - vajíčko, larvu, nymfu a dospělce. Poslední tři fáze přitom potřebují k životu hostitele, kterému pijí krev. Běžně trvá životní cyklus klíštěte kolem tří let.

• Larvy - larvy klíštěte obecného jsou jen necelý milimetr velké a mají tři páry končetin. Po vylíhnutí vyhledají drobná zvířata a několik dní na nich sají krev, následně se pustí a převlékají do dalšího vývojového stádia
• Nymfy - Nymfy měří do 1,5 milimetru a mají čtyři páry končetin. Nymfy se znovu vydávají hledat hostitele, na kterých mohou sát. Po druhém krmení se znovu pouštějí a převlékají se do dospělé vývojové fáze
• Dospělci - Vzhled dospělců se liší podle pohlaví:
  • Samci - Dorůstají do velikosti maximálně 2,5 milimetru, celá jejich záda pokrývá chitinový hřbetní štítek. Už se nekrmí, na hostitele se přichytávají pouze, aby našli samici k páření
  • Samice - Dorůstají do velikosti až 4 milimetrů, po nakrmení se mohou zvětšit až na 11 milimetrů. Po nakrmení a spáření se pouští hostitele a po čtyřech až osmi týdnech naklade až 2000 vajíček.

Na koho se klíště obecné přichytí

Klíště obecné na své hostitele čeká na stéblech trávy, nebo větvičkách keřů, kterých se drží zadními nohami a čekají, až se jich budoucí hostitel dotkne. Nejvíce aktivní klíšťata bývají na jaře a na podzim. 

Piják lužní

V posledních letech se v Česku, především na jihu Moravy objevuje i piják lužní. V posledních letech ovšem například projekt Najdi pijáka zaznamenal jejich přítomnost v různém počtu ve většině krajů. Oproti klíštěti obecnému je piják větší a má výraznou kresbu na chitinovém štítku. Proti klíštěti pak dává před lesy přednost loukám na březích řek.

Piják lužní | Profimedia

Na svého hostitele ovšem pijáci čekají podobně jako klíšťata obecná na stéblech vyšší trávy, kde čekají, až se jich budoucí kořist dotkne. 

Hyalomma marginatum

Kromě pijáka lužního se v nedávné době objevily i zprávy o tom, že se v Česku vyskytuje i „superklíště” hyalomma marginatum. To je mnohem větší než klíšťata, která se zde vyskytují normálně. Poznat jde i podle pruhovaných nohou. V Česku zřejmě neexistuje jeho stálá populace, jedinci se sem ovšem mohou dostat jako nymfy, které se s oblibou krmí na tažných ptácích. Běžně žije v jižní Evropě a Africe.

Hyalomma marginatum | ECDC Europa

Hyalomma marginatum se od dalších klíšťat, na které lze v Česku narazit, liší i způsobem, jakým si hledá svého hostitele a kolik jich vystřídá. Larvy totiž po krmení zůstávají na svém prvním hostiteli, kde se rovněž převlékají do fáze nymfy, a teprve po druhém krmení prvního hostitele opouštějí. Zároveň na své hostitele nečekají pasivně, ale svou kořist aktivně pronásledují. 

Kloš jelení

Kloš jelení je druhem krev sající mouchy. Narazit na něj lze především na podzim v lesích. Dospělí jedinci nalétávají na své budoucí hostitele a po přistání odhazují křídla. Na člověku ovšem přistávají víceméně omylem, jak už jméno napovídá, dávají přednost jelenovité zvěři. V poslední době ovšem klošů v českých lesích přibývá.

Kloš jelení není klíště | Blesk:Kateřina Moravcová

Pokud už kloš na člověku přistane, málokdy ho bodne, i tak je setkání s ním nepříjemné. Na vině jsou ovšem drápky na jeho končetinách, které mu slouží pro lepší pohyb srstí. Zároveň je díky nim v podstatě nemožné jej jednoduše setřást. 

Nemoci přenášené klíšťaty

Klíšťata v Česku přenáší i řadu závažných nemocí. Pro lidi jsou největším nebezpečím lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Ty přitom mohou napadnout i domácí mazlíčky. Těm navíc z klíšťat hrozí i další nemoci. Očkování přitom existuje pouze proti klíšťové encefalitidě. 

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které napadá mozek a mozkové blány. Inkubační doba nákazy bývá jeden až dva týdny. Klíšťová encefalitida se může projevit ve dvou fázích. V první má podobu lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty. S druhou fází je spojená s těžkým průběhem s horečkami, velkými bolestmi hlavy, ztuhnutím šíje a dalšími projevy.

Těžký průběh klíšťové encefalitidy zároveň hrozí úmrtím, či vznikem doživotních následků, které mohou mít podobu poruch soustředění až po ochrnutí. 

Lymská borelióza

Lymská borelióza je bakteriální onemocnění způsobené bakteriemi rodu Borrelia. Počátečním příznakem bývá charakteristická vyrážka v podobě červené skvrny s bílým středem. K dalším příznakům patří teplota nebo horečka, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, únava nebo deprese.  

K léčbě se využívají především antibiotika, a pokud je lymská borelióza podchycena včas a léčba dodržena, většinou odezní. V opačných případech může po několika měsících nemoc přejít do další fáze, která postihuje další části těla a může způsobovat artritidu, neuropatii, problémy se spánkem, pamětí nebo rozpoznávacími schopnostmi, nebo vyvolat změny osobnosti. 

Jak správně vyndat klíště

Proti klíšťatům se sice lze bránit repelentem, nebo vhodně zvoleným oblečením. Od jara do podzimu by přesto měla být samozřejmostí důkladná prohlídka těla po každém návratu z vycházky v přírodě nebo po práci na zahradě. V případě přisátí klíštěte je totiž základní prevencí klíště odstranit co nejdříve.

Klíště je nejlepší vytáhnout speciální kartou či háčkem na klíšťata, případně speciální pinzetou. Ještě předtím by se mělo okolí klíštěte důkladně dezinfikovat. Naopak by se klíště nemělo vyndávat olejem. Pokud se totiž parazit začne dusit, vyvrhne obsah svého žaludku, což zvyšuje riziko nákazy.

Stejně tak již odborníci nedoporučují klíště vytočit proti směru hodinových ručiček. Místo toho by se jím mělo jemně kývat ze strany na stranu, dokud se nepustí. Po vytažení klíště zabalte do ubrousku a spláchněte, nerozmačkávejte ho, i takto byste se mohli nakazit. Pokud chcete vědět, zda bylo klíště infikované, můžete jej poslat do speciální laboratoře na rozbor.