18°C
Alešovi (38) chtěla expartnerka vzít milovaného Karla (6). Soudy o mazlíčky „letí“ v zahraničí, co ČR?
Alešovi (38) se dva roky po rozchodu ozvala expřítelkyně, že by chtěla zpět Karla (6). Měla na něj právo, protože v kupní smlouvě bylo uvedeno její jméno. Karel je totiž pes. Aleš zvažoval, že si najme i soudního znalce, aby určil, u koho je Karlovi lépe. Jenže netušil, zda by se tím soud vůbec zabýval. Ve Španělsku může například soud při rozvodu rozhodovat, podobně jako v případě dětí, o střídavé péči o psa či kočky, zvíře je možné uvést i do závěti. V Česku zatím, i díky projektu Blesk Tlapky, byly loni zvýšeny pokuty za týrání zvířat. Co na zákony ve Španělsku říkají čeští chovatelé a jakou novelu chystá Ministerstvo zemědělství?
Ve Španělsku od tohoto roku nebudou psi, kočky a další domácí mazlíčci podle zákona považováni za věci, nýbrž za právní subjekty.
Díky reformě několika zákonů se domácí mazlíčci ve Španělsku oficiálně stanou „živými bytostmi obdařenými city“. Nově může například soud při rozvodu rozhodovat, podobně jako v případě dětí, o střídavé péči o psa či kočku nebo o spoluúčasti na nákladech na jejich živobytí. Tato zvířata také podle zákona nebudou smět být používána jako „nástroj genderového násilí“ a může se jim i leccos odkázat v závěti. Samozřejmě jim také nesmí být způsobováno utrpení ani bolest.
Na základě reformy hypotečního zákona nebudou smět být hospodářská zvířata zahrnuta do hypoték. Reforma občanského soudního řádu vyloučila, aby domácí mazlíčci mohli být považováni za ručitele v případě nesplácení dluhů.
Právo na Karla podle kupní smlouvy
Podobný zákon by uvítal i Aleš (38), který se rozešel se svou přítelkyní a pes Karel (6), kterého si společně pořídili, zůstal u něj. „Největší problém byl, že se ex dva roky po rozchodu usmyslela, že by chtěla naschvál psa zpátky, ačkoli dva roky byl jen se mnou a staral jsem se jen já, ona o něj nejevila zájem. A bohužel na to měla právo, protože kupní smlouva na psa je napsaná pouze na ni,“ řekl Blesk Zprávám Aleš.
„U soudů se v současnosti údajně hledí právě a především na kupní smlouvu a na nic moc jiného. Asi s dobrým, drahým právníkem a dlouhým soudním sporem by se dala střídavé péče o psa docílit i u nás, ale ten španělský systém vypadá podstatně jednodušší,“ komentuje Aleš španělskou legislativu.
Boj o milovaného psa došel tak daleko, že Aleš zvažoval zaplatit si soudního znalce, který by určil, u koho je Karlovi lépe.
„Ale vůbec vlastně nevím, zda by na to u nás soud hleděl. Je to neprobádaná oblast, kterou české soudy moc neřeší a v minulosti ani neřešily. Většinou se prostě lidi dohodnou nebo se na to vykašlou,“ myslí si Aleš o problému, který u zvířat po rozchodu či rozvodu zřejmě řeší více Čechů.
Na otázku, zda by Aleš svému mazlíčkovi něco odkázal, s úsměvem odpovídá: „Proč ne. Peníze na stáří. Ty operace stojí majlant u veteriny.“
MZe: Chystáme nové vyhlášky
Podobné zákony mají už v Evropě podle deníku El Mundo mimo jiné od minulého století Rakousko či Německo a od 21. století také Švýcarsko, Belgie, Francie či Portugalsko.
V České republice není zvíře považováno za věc od roku 2014. Ochranu zvířat upravuje již od roku 1992 zákon na ochranu zvířat proti týrání a jeho prováděcí předpisy. Jak řekl Blesk Zprávám mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, zákon prošel řadou úprav loni a některé novely vešly v platnost začátkem tohoto roku.
„V průběhu loňského roku připravilo MZe pět vyhlášek, buď novelizovaných nebo úplně nových, s cílem zvýšit úroveň ochrany zvířat. Zcela nová právní úprava se týká ochrany psů a koček při chovu za účelem rozmnožování a podmínek chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. V letošním roce vyjde další vyhláška v souvislosti s touto novelou zákona, která bude zaměřená na ochranu vybraných druhů šelem a lidoopů při chovu,“ přibližuje plány rezortu mluvčí.
Čeští chovatelé: Raději tvrdé tresty za týrání
Blesk Zprávy oslovily i majitele domácích zvířat, zda by podobnou úpravu zákona, jako je ve Španělsku, uvítali i v Česku. A jejich názory překvapily. Ač své mazlíčky milují, shodují se, že pokud by měla přijít novela zákona v Česku, měla by upravovat úplně jiné problémy.
„To, že není zvíře považováno za věc, vítám. Příčí se mi ale představa, že tu soudy rozhodují o kdejakém Alíkovi či Andulce. Chraňme zvířata, nepřistupujme k nim jako k věcem, dávejme těm, co je týrají, ty nejtvrdší tresty. Nedělejme z nich ale spisy v soudních síních a účastníky v dědických řízeních,“ myslí si Mirka (39), majitelka Šejmi, fenky shiba-inu.
Sama střídavou péči o Šejmi řešila před třemi lety s bývalým partnerem, a i když uznala, že to bylo těžké období, je ráda, že tu nebyla dostatečná právní úprava, „která by vystavovala nás, naše rodiny a toho němého tvora takové absurditě jako je soudní řízení o zvíře“.
„V kombinaci s tím, jak dlouhá je u nás doba soudních řízení, kolik lidí u nás už nyní čeká na spravedlnost, jak vysoká je rozvodovost, kolik partnerství se ročně ukončí a že jsme národem pejskařů, mě děsí reálné dopady takovéto případné právní úpravy na český soudní systém,“ říká Mirka s tím, že své Šejmi by sice nic neodkázala, ale postarala by se, aby byl po její případné smrti v dobrých rukách.
Mohl by leguán dědit?
S Mirkou souhlasí i Markéta (28), která chová leguána zeleného.
„Také si u některých druhů dokážu představit, že střídavá péče je může rozhodit, ovšem to zřejmě může i děti… určitě je to zajímavý návrh k zamýšlení, snad to ve Španělsku právně pořádně promysleli. Osobně mě víc trápí ne to, že po mě leguán nemůže dědit, ale výše trestů za ubližování zvířatům. Nasadila bych je stejně vysoké jako za ubližování lidem, v obou případech jde o živé tvory,“ řekla Markéta.
Lucii (34), majitelce dvou mopsů Charlyho a Rasputina, se zákon zamlouvá, zejména co se týče trestů za násilí na zvířatech.
„Líbí se mi představa, že zvířata ve Španělsku nebudou považována za věci, protože zvířata věci nejsou. Ale nedávala bych jim úplně stejná práva jako u lidí. Střídavá péče u někoho normálně funguje, ale já bych to asi nechtěla. Pokud se jedna strana rozhodne, že bude u ní, tak mi přijde zvláštní chtít po druhém „alimenty“ na kočku,“ uvedla Lucie s tím, že pokud podobný zákon zavést u nás, tak „s rozumem“.
„V situaci, kde bych musela řešit střídavou péči o zvíře, jsem nikdy nebyla. Ale doufala bych, že tato legislativní změna by pomohla ke zvýšení trestů za špatné zacházení se zvířaty, protože to, jaké nízké tresty se u nás dávají za týrání zvířat, je směšné,“ řekla Blesk Zprávám Nikol (31), majitelka fenky Zoey.
Za týrání až 3 miliony pokuta
„Novela zákona na ochranu zvířat z roku 2021 již podstatně zvýšila pokuty, které je možno za týrání zvířat uložit. U fyzických osob je maximální výše pokuty až 1 000 000 Kč, u právnických osob je to až 3 000 000 Kč. Před novelou byla maximální výše pokuty 500 000 Kč. Novela z roku 2021 také přinesla ustanovení, jejichž cílem je boj proti množírnám,“ uvedl k trestům za týrání mluvčí Ministerstva zemědělství ČR.
O změny v zákonech a potírání násilí na zvířatech a odhalování nelegálních množíren se dlouhodobě věnuje i projekt Blesk Tlapky.
