Češi jsou štědří, darují ale spíš nárazově. A proč po pandemii neziskovky bijí na poplach?

Češi umí velice rychle reagovat na tíživé životní situace ostatních a nebojí se sáhnout do svých peněženek. Že jsou Češi dobrými dárci, ukázala i červnová událost na Moravě, kdy několik obcí zasáhlo ničivé tornádo. Vedle šesti zmařených lidských životů byly poničeny stovky domů i stavení a mnoho lidí přišlo o celý svůj majetek i střechu nad hlavou. Češi se rychle pustili do práce, včetně darování, a za týden se jim povedlo přispět miliardou korun. 

Češi reagují na události, s pravidelností mají problém 

Ke konci srpna se například jen na účtu Diecézní charity Brno objevilo již 340 milionů korun, na Darujme.cz je nyní přes 234 milionů a u Člověka v tísní přes 173 milionů, jak ukazují aktuální data na jejich stránkách.

„Jsme dobří dárci a dáváme rádi,“ uznal prezident Asociace veřejně prospěšných organizací (AVPO) Marek Šedivý na tiskové konferenci AVPO ku příležitosti zhodnocení pandemie a jejího vlivu na neziskový sektor. „Více inklinujeme k tomu darovat, když se něco stane. V době krize se to trochu zlepšilo, ale pořád jsme na tom v trvalém a pravidelném dárcovství hůře,“ podotkl Šedivý. 

Morava dva měsíce po tornádu: Každý sám za sebe a hádky mezi sousedy

Jeho slova podporuje i výroční studie Globální trendy dárcovství za rok 2020, na kterou upozornil server iRozhlas.cz. Podle ní Česko v pravidelném dárcovství za zbytkem Evropy zaostává - zatímco v průměru v Evropě daruje 43 % Evropanů, v Česku je to jen 14 %. 

Jak ale bylo zmíněno, postupně se zlepšujeme a máme být na co hrdí. Často totiž vedle firem darují jednotlivci a obecně je na tom Česko s udržitelností neziskového sektoru velmi dobře, jak zaznělo na tiskové konferenci. Při hodnocení 24 států bývalého východního bloku jsme získali pomyslnou třetí pozici „Před námi je Estonsko a Litva,“ dodal Šedivý

Nejisté financování 

K udržitelnosti pomáhá právě kombinace vícezdrojového financování, a tedy poskytování peněz od firem, jednotlivých dárců a úlev od státu. Jak ale poznamenávají experti, pandemie ukázala, jak může být takovéto financování zdrojem nejistoty. 

Vládní opatření proti koronaviru totiž mj. způsobila to, že řada organizací musela uzavřít své dílničky či restaurace a kavárny, kterými si částečně vydělávala. Mnoho soukromých dárců navíc načas pomoc utnulo kvůli obavám z krize i toho, že by mohli přijít o obživu. 

Podle zástupců AVPO je ale skvělé, že sektory dokázaly během pandemie zacílit pomoc přesně tam, kde byla nejvíce potřeba. 

Nedostatek personálu i pomůcek

Vedle toho obnažila krize i problém s lidskými zdroji. Ačkoliv bylo známo i před pandemií, že se sociální služby potýkají s nedostatkem personálu, nyní se krize prohloubila i kvůli větší absenci dobrovolníků. „Ve službách drží srdcaři. A s vývojem sociálních služeb v budoucnu je jasné, že počet lidí nestačí,“ konstatovala Lenka Kohoutová, bývalá poslankyně, která založila Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 

„Nedostatek personálu ukázal, že se sociální systém opíral o dobrovolníky. Pandemie také ukázala, že mnohé služby trpí nedostatkem pomůcek,“ dodala Kohoutová. 

Zástupci AVPO se shodli, že pozitivním impulsem pro rozvoj občanského sektoru by bylo schválení daňových změn, které na období dvou let umožní individuálním a firemním dárcům vyšší daňové odpisy za poskytnuté dary. Mohly by být na úrovni 30 % - což je v současnosti kvůli mimořádným okolnostem. Stejně tak by měl podle nich stát přemýšlet o odpuštění silniční daně. Zástupkyně společnosti ADRA Miroslava Illetšková totiž zmiňuje, že jen na ní jde ročně 30 tisíc korun. Některé organizace platí i vyšší částku, která přesahuje 100 tisíc korun. 

Dárci vs. podvodníci

I jednotliví dárci mohou do mzdové účtárny svého zaměstnavatele přinést potvrzení o dárcovství a očekávat slevu, jak připomínala Illetšková během tiskové konference. 

Vedle dárců ale musíme připomenout i samotné příjemce pomoci. Občas se totiž objeví i tací, kteří chtějí jenom zneužít pomoci dobrotivých lidí. Pár případů Blesk Zprávám již během pandemie přiblížila i výkonná ředitelka organizace Patron dětí Edita Mrkousová. 

Předstírala rakovinu, aby z lidí vytáhla peníze: Utratila přes milion za hazard a dovolené

„Nechápu tu troufalost, že se ozývají i tací, kteří se do nouze nedostali. Někteří z nich jsou navíc hrubí a zlí. Po zamítnutí žádostí nám píšou výhružné SMS a občas i něco o tom, že se máme dostavit na úřad a zpovídat se z finančního podvodu,“ řekla Blesk Zprávám poté, co organizace v loňském roce otevřela speciální sbírku pro rodiny s dětmi, které potřebovaly v důsledku krize pomoci např. se zaplacením obědů pro dítě. 

„Přišlo nám 6000 žádostí a jenom 900 z nich jsme podpořili. Většina lidí nebyla schopna a často ani ochotna splnit naši podmínku pro mimořádnou pomoc - tedy předložit jakýkoliv důkaz, že se ve složité situaci ocitla právě v důsledku koronakrize,“ uvedla. 

Objevily se i podvody ve chvíli, kdy lidé dokládali účtenky za věci, které si z mimořádné pomoci koupili. Místo jídla či třeba nejnutnějšího vybavení pro dítě se objevoval i účet za nafukovací člun, jak nám prozradila Mrkousová. 

Na podvodníky upozorňují i samotní dárci, jak uvádí iRozhlas.cz. Podle Fóra dárců nedůvěryhodnou sbírku v době epidemie zaznamenal každý desátý Čech.