18°C
Maláčová chce vyvlastnění soukromých ubytoven. Bezdoplatkové zóny u soudu narazily
Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje jako řešení vyvlastnění ubytoven.
Právní úprava bezdoplatkových zón byla ústavně nepřijatelná. „Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými s tzv. sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje jako rychlé řešení po zrušení takzvaných bezdoplatkových zón vyvlastnění soukromých ubytoven pro chudé, kteří toto bydlení platí z dávek, státem. Řekla to v úterý odpoledne novinářům. Reagovala tak na rozhodnutí Ústavního soudu. Podle sporných paragrafů mohly radnice zřizovat zóny, kde noví žadatelé nedostali doplatek na bydlení. Přesouvali se pak jinam. Podle expertů na sociální problematiku by situaci řešilo sociální bydlení.
„Jsem přesvědčená, že rychlým, správným a také systémovým řešením toho dnešního rozhodnutí je možnost státu vyvlastnit objekt za náhradu. Objekt, v němž vícero lidí, kteří v něm pobývají, pobírá dávky na bydlení. To si myslím, že je skutečně systémové opatření,“ uvedla ministryně.
Podle Maláčové v Česku existuje nyní sto bezdoplatkových zón. V nich je 81 ubytoven, z toho 34 v Moravskoslezském a 14 v Ústeckém kraji, přiblížila šéfka rezortu práce a sociálních věcí. Míní, že „společným nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven“, kteří sestěhovávají lidi v tísni na jedno místo. „Možnost vyvlastnění se rovná vlastně ukončení obchodu s chudobou,“ je přesvědčena šéfka členka vlády. Ujistila města s bezdoplatkovými zónami, že pro ně její úřad bude hledat řešení. Jmenovala Kladno, Děčín, Kadaň, Sokolov, Český Krumlov či Karvinou.
Desítky měst v Česku viděly v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Nevládní organizace praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly, poukazovaly na to, že se tak problém neřeší, jen se přesouvá.
Starostové: Problém se jen odsune, nezmizí
Zrušení takzvaných bezdoplatkových zón, kde noví nájemníci nemají nárok na doplatek na bydlení, přinese podle starosty Orlové na Karvinsku Miroslava Chlubny městům jen komplikace. Problém podle něj nezmizí, pouze se zase odsune.
„Nikdo se nezabývá tím, jakým způsobem sociální systém funguje, že čerpají doplatky lidé, kteří by je čerpat neměli, a že to zneužívají lidé, kteří z toho mají byznys. Stát místo toho, aby řešil příčinu, tak řeší důsledky. A důsledek je i bezdoplatková zóna,“ řekl Chlubna.
Orlovská radnice vyhlásila několik bezdoplatkových zón před dvěma lety. Týkaly se několika set bytů. Důvodem byla podle vedení města zhoršující se situace v daných oblastech a narušování veřejného pořádku.
Spousta lidí podle něj ani nechce pracovat a zvykla si žít na úkor státu. „To nikdo neřeší, vždycky jim jenom musíme pomoci. Pomoc by ale neměla zapadnout, neměla by být zneužita. My ale pomáháme bez nějakého zjišťování, jestli to je vůbec efektivní,“ řekl starosta.
Vyhlášením bezdoplatkových zón podle Chlubny město alespoň dávalo najevo, že se brání v mezích zákonných možností, nic jiného v ruce nemělo. „Teď je to naprosto špatně. Opět se dostáváme do situace, že problém nezmizel, jenom ho zase tlačíme jako balvan před sebou,“ dodal starosta.
Orlová se podle staraosty bude situací určitě zabývat, až si usnesení prostudují městští právníci. „Uvidíme, co tam je. Buď připravíme nějaké nové řešení, nebo budeme tlačit na zákonodárce, ať už to jednou vyřeší. Ale ať neřeší důsledky, musí řešit příčinu,“ uzavřel Chlubna.
Také podle karvinského primátora Jana Wolfa (ČSSD) bere rozhodnutí ÚS městským samosprávám jedinou možnost, jak alespoň částečně bojovat proti odchodu s chudobou. „Pevně věřím, že alespoň Senátem projde a prezident schválí novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které bude možné sociální dávky formou pokut krátit lidem, kteří opakovaně páchají závažné přestupky, což by byl v tomto okamžiku jediný prostředek, jak řešit situaci s problémovými občany,“ uvedl Wolf.
Útok na lidskou důstojnost
Řečí zákona se bezdoplatkovým zónám říká „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Samosprávy mohly podle dosavadních znění zákona požádat pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, kterým zónu zřídí. Zákon dále stanovoval, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, nachází-li se byt nebo jiný obytný prostor v dané oblasti. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.
Podle senátorů byl zákon útokem na lidskou důstojnost, porušoval princip rovnosti, byl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahoval do svobody podnikání a neplnil deklarovaný účel. V podstatě odpíral doplatek na bydlení některým lidem, kteří jinak splňují podmínky pro jeho přiznání a pomoc potřebují.
ÚS podle nálezu chápe pocity lidí, kteří „nemají zastání“ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit. K věci ale nelze přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace a sociálního smíru v obci, plyne z dnešního rozhodnutí.
Témata:
Související
Poslední dobou, jakmile vyjde nějaké nařízení, tak skoro okamžitě soudy rozhodnou, že je to protizákonné, skoro jakoby neměly do čeho píchnout. Asi je to v pořádku, že stát bude platit lemplům bydlení, kde se jim bude líbit, asi to tak má být.