8°C
Přišel o všechno. Voda z potoka vyplavila dům pana Antonína (68), na pomoc přiběhli dobrovolníci z tornádem zasažené vesnice
Silné přívalové deště a bariéra, která přesměrovala potok do vesnice, stačily k tomu, aby se v noci na 30. června život pana Antonína a jeho dcery Martiny obrátil vzhůru nohama. Voda 68letému obyvateli Klůčku v Libešicích u Žatce vyplavila dům, poničila zdi a zlikvidovala veškerý nábytek a vybavení. Na pomoc se jim vydala skupina dobrovolníků ze Stebna, kteří se sami potýkají se škodami napáchanými tornádem. Obec takovou katastrofu nezažila 300 let.
„Vzbudil se ve dvě v noci a slyšel vodu. Nejdřív si myslel, že jen zapomněl vodu večer vypnout,“ popisuje osudnou noc Antonínova dcera Martina. „V domě probíjela elektrika.“
Na místo v tu dobu již dorazili hasiči, kteří začali vodu čerpat. „V noci mi táta posílal fotky, viděla jsem je ale až v šest ráno,“ vzpomíná Martina. Voda nenávratně poškodila veškeré spotřebiče, zničila nábytek a zlikvidovala stěny domu. „Všechno se vyhodilo, nábytek byl zničený. Starosta nechal přistavit kontejner,“ říká dcera Martina. Z veškerého vybavení se zachránila jen vestavěná skříň. „Tu jsme odnesli na půdu.“
S vlhkostí byly v domě problémy už dřív, vždy se ale jednalo pouze o malé řešitelné komplikace. „Dům je pod úrovní vozovky, takže pozemek byl vždycky vlhčí. Ne že by byla plíseň na stěnách, ale občas z nich něco upadlo. Teď se to obouchalo úplně,“ popsala stav domu Martina.
Po nehodě město poskytlo rodině zásobu štěrku, který pomohl s nekonečnými nánosy bahna. „Všude bylo bahno, nedalo se tam chodit.“
Přístřešek poskytla sousedka
Střechu nad hlavou nabídla Martina svému otci okamžitě, pan Antonín však pomoc odmítl. „Bydlím daleko a táta má slepice,“ vysvětlila. Přístřešek byl ochotný poskytnout i Martinin exmanžel, tam však byla situace podobná. Pan Antonín tak nakonec našel útočiště v domě dceřiny kamarádky. „Bydlí ve vesnici a táta jí chodil několikrát pomáhat. Utahoval kohoutky a tak. Kamarádka mu i uvaří,“ podotkla Martina, vděčná, že se situaci jejího otce podařilo alespoň dočasně vyřešit.
„Maminka před dvěma lety zemřela, a tak jsem já s tatínkem na vše sama,“ svěřila se se smutnou skutečností. Situaci rodině zkomplikovalo i vodou zničené auto, které pojišťovny neuhradí. „Auto je pro člověka na vesnici nutnost, aby byl pojízdný a mohl si dojet pro nákup a k doktorovi,“ konstatovala Martina.
U svého otce trávila poslední dva týdny tolik času, kolik mohla. Pomáhala s odklidem bahna, nábytku a odpadu. Nutné bylo i celý dům obkopat, aby lépe vyschl. Doteď je však pozemek podmáčený.
Pomoc pro pomocníka
Sám pan Antonín ještě několik týdnů před událostí poslal finanční dar obcím zasaženým tornádem. Když se tedy o jeho situaci dozvěděli pomocníci ze Stebna, nezaváhali a vyrazili otci s dcerou na pomoc. Na místo přijela skupina dobrovolníků v neděli 11. července. Do té doby se s bahnem, zničenými zdmi a probíjející elektrikou rodina potýkala za asistence hasičů. „Byli tam i dva lidi od starosty,“ doplnila Martina.
Po odčerpání vody bylo potřeba se zbavit veškerého nábytku a odpadu. Skupina poté celý dům okopala, oklepala stěny uvnitř i zvenku a odklidila ty nejhorší nánosy bahna.
„Kontaktoval nás Člověk v tísni, vyprávěli nám ten příběh, pán sám poslal předtím dar na tornádo. Pojišťovna mu nic neproplatí, tak jsme se rozhodli tam vyjet. Řekli nám, že je tam jen sám s dcerou, že tam sami okopávají dům,“ řekl pro Blesk Zprávy jeden z dobrovolníků Luděk Prošek.
„Všude bylo bláto, omítky pryč, všechno pryč,“ vzpomíná na hrůzostrašný výjev pan Prošek. „Přijelo nás tam šest, půlka z Člověka v tísni, co tam taky přijeli pomáhat. Byli jsme tam asi půl dne, vyklidili jsme dvůr a okopali celý dům.“
Po návratu z Klůčku skupina pomocníků šířila příběh pana Antonína dál v naději, že přiláká alespoň několik dalších dárců, kteří by rodině mohli finančně pomoci. „Teď jsme tam ještě poslali dárce, řekli jejich příběh, a další lidi jim začali přispívat,“ řekl Blesku Zprávám dobrovolník Luděk.
„Zatím je v pohodě.“
Pan Antonín si podle slov jeho dcery Martiny stále udržuje pozitivní a optimistický přístup. „Zatím je na tom dobře, bral to tak, že něco bude,“ popsala.
Ztráta střechy nad hlavou, nábytku a spotřebičů, zničení pozemku a nedostatek peněz na opravu a nové zařízení domu panu Antonínovi zlomit ducha nedokázaly. Den co den pokračuje s opravami a úklidem pozemku.
Dcera Martina povolala i bratrance z Hodonína. „Předělávají elektriku, pomáhá tam bratranec. Čekáme ještě na instalatéra. Postupně to dáváme dohromady,“ řekla s nadějí v hlase. Dům ještě čeká celkové obřezání, až potom nová omítka.
Pojišťovna rodině nic nedá
Ačkoli byl dům pana Antonína pojištěný, finanční náhrada mu poskytnuta nebyla. Pojištění podle banky nepokrývá škodu z přívalových dešťů. O pomoc tak rodina poprosila humanitární organizaci Člověk v tísni, která přes veřejné sbírky zajistila alespoň nějakou finanční pomoc. „Pomohl nám Člověk v tísni, starosta ještě sehnal 50 tisíc od skupiny ČEZ,“ řekla Blesku Zprávám Martina.
Jan Černý z organizace Člověk v tísni varoval před bariérou v potoku, kterou na místě nadále tvoří spadlý strom. Pokud nedojde k jeho odstranění, hrozí dle jeho slov k dalšímu vylití vody do obce přes bramborové pole. Riziku přispívá i aktuální předpověď počasí a deštivé podmínky. O odstranění překážek na lokálních vodních tocích požádal pan Černý ve zprávě mluvčího podniku Povodí Ohře.
Ve zprávě navrhl pan Černý i humanitární gesto ze strany podniku ve prospěch pana Antonína, který kvůli poloze domu odnesl vylití vody z potoka zdaleka nejvíce. Sousedé se na rozdíl od něj často potýkali pouze s menším množstvím vody na zahradách. Povodňová situace ani žádná jiná přírodní katastrofa nepostihla obec Klůček více než 300 let.
