Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Zemřel slavný vědec Zahradník (†92): Školil Merkelovou, manželku přežil o týden

Aktualizováno -
31. října 2020
20:33
Autor: ČTK, simao - 
31. října 2020
20:02

Ve věku 92 let zemřel jeden ze zakladatelů české kvantové chemie Rudolf Zahradník. Byl předsedou Akademie věd i mentorem německé kancléřky Merkelové. Svou manželku Milenu přežil o pouhý týden, uvedl v kondolenci senátor Jiří Drahoš.

Fyzikální chemik Rudolf Zahradník dosáhl jako vědec mnohých úspěchů, je jedním ze zakladatelů české i středoevropské kvantové chemie. Veřejnosti byl však znám především jako někdejší předseda Akademie věd ČR. A také jako někdejší mentor Angely Merkelové.

Mentorem Merkelové

20. října Zahradník oslavil 92. narozeniny. Před dvěma lety mu při příležitosti devadesátin přímo v Praze na oslavě v Bubenči v úzém kruhu rodiny a přátel přála právě i Merkelová, které byl Zahradník v 80. letech školitelem.

Nynější německá kancléřka pracovala od roku 1978 jako odborná pracovnice institutu fyzikální chemie při berlínské akademii věd, na stážích v bývalé Československé akademii věd strávila celkem asi devět měsíců.

Drahoš: Manželku přežil jen o týden

„Ve věku 92 let nás dnes opustil první předseda Akademie věd ČR, profesor Rudolf Zahradník. Noblesní člověk, skvělý vědec a celoživotní skaut. Svoji milovanou manželku Milenu přežil pouze o týden,“ napsal na twitteru senátor a bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš, absolvent pražské Vysoké školy chemicko-technologické a někdejší předseda Akademie věd ČR.

„Zemřel pan profesor Rudolf Zahradník. Velká inspirující osobnost, gentleman a rytíř české vědy. Každé setkání s ním bylo obohacujícím zážitkem. Odpočívejte v pokoji, pane profesore. Děkujeme,“ uvedl šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, taktéž absolvent VSČHT.

Šéfem Akademie věd

Zahradník stál v čele Akademie věd dvě funkční období v letech 1993 až 2001. V čele akademie nahradil v roce 1993 Ottu Wichterleho, o čtyři roky později jej ve funkci předsedy akademie potvrdil její sněm.

Ve funkci se výrazně angažoval v boji za budoucnost české vědy. Na začátku jeho působení se celá instituce potýkala s dědictvím po své předchůdkyni, Československé akademii věd (ČSAV).

Do roku 1997 prošla akademie rozsáhlou redukcí, zanikla jedna čtvrtina ústavů a počet zaměstnanců se snížil ze zhruba 13 000 na polovinu. Zahradníkovo předsednictví se mezi vědci nesetkalo jen s uznáním, někteří členové vědecké obce mu například vytýkali podle nich jednostranné názory na společenské dění.

Svá funkční období věnoval Zahradník také popularizaci české vědy a jejích úspěchů. Velký boj sváděl o zlepšení financování Akademie věd i vědy jako takové, často poukazoval také na „macešský“ přístup vlády k výzkumné obci.

Rudolf Zahradník také hovořil o problémech českého školství, upozorňoval zejména na nezbytnost kvalitního vzdělání mladé generace - byl zastáncem vzdělané společnosti, protože pouze ta má podle něj šanci na úspěch v mezinárodním srovnání. Zasazoval se také o zlepšení situace mladých vědců, kteří kvůli špatnému materiálnímu zabezpečení často opouštějí výzkum.

Kritik sudetských Němců

Jako předseda Akademie věd se aktivně zapojil do některých mediálně sledovaných případů, postavil se kupříkladu proti myšlence těžbě zlata v Mokrsku na Příbramsku.

Rozsáhlou výměnu názorů v tisku pak přinesly Zahradníkovy kritické výroky o představiteli sudetských Němců Franzi Neubauerovi i jeho reakce na články o česko-německých vztazích.

Zmiňovali ho i jako Havlova protikandidáta

Zahradníkova všeobecná známost přispěla i k tomu, že jeho jméno zmiňovali v lednu 1996 před volbou prezidenta někteří senátoři jako protikandidáta Václava Havla. Zahradník však podobné úvahy odmítal; jak několikrát zopakoval, jeho prioritou byla a je věda.

Člen skautu

Rudolf Zahradník se narodil v říjnu 1928 v rodině českého důstojníka sloužícího v Bratislavě. V mládí byl členem skautského hnutí.

Začátkem 50. let absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, spolu se svým učitelem Jaroslavem Kouteckým se stal zakladatelem české i středoevropské kvantové chemie.

V letech 1952 až 1961 pracoval v Ústavu hygieny práce a chorob z povolání v Praze a poté působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského v Praze.

Autor vědeckých článků a knih

Zahradník byl autorem či spoluautorem více než 350 vědeckých článků a deseti knih. V minulosti byl hostujícím profesorem na několika středoevropských a západoevropských univerzitách.

Byl jedním z asi 120 členů Mezinárodní akademie kvantově molekulárních věd a členem či čestným členem řady domácích i zahraničních vědeckých institucí.

Nositel medaile Za zásluhy

Za svou vědeckou činnost získal mnohá vyznamenání a stal se čestným doktorem několika univerzit. V říjnu 1998 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy, o rok později byl vyznamenán rakouským Čestným křížem za vědu a umění.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

necekany_vystrik ( 1. listopadu 2020 19:14 )

zlikvidoval dr. Pancíře v roce 1991, hnus to je

frantacizek ( 31. října 2020 20:22 )

no to bude kolega chemik nešťastný, tohle byla jedna z jeho legend chemie..

Zobrazit celou diskusi