7°C
Grygar uvedl, že byť byli středoškoláci, tak Perek mu i jeho příteli, později též známému astronomovi Luboši Kohoutkovi, povolil využívat potřebnou techniku na astronomickém pracovišti. Právě s Kohoutkem pak Perek v 60. letech sestavil Generální katalog planetárních mlhovin - nejcitovanější dílo československé astronomie. Kohoutek také po Perkovi pojmenoval planetku 2900.
Grygar dále řekl, že během invaze v roce 1968 byl Perek, jako novopečený ředitel Astronomického ústavu Československé akademie věd, zrovna v cizině. Vrátil se tehdy domů a podle Grygara, tím mnohé zachránil. Zdůraznil, že díky Perkovi byl ústav i v době nastupující normalizace dobrým pracovištěm, které se vyhnulo prověrkám, naopak tam přicházeli i vědci vyhození odjinud.
Palouš řekl, že Perek byl jako jediný český astronom generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie. V druhé půli 70. let vedl také Úřad OSN pro vesmírné záležitosti. V této funkci získal uznání zejména při formulaci problémů tzv. kosmického smetí a definici geostacionární dráhy.
Perek se narodil 26. července 1919. Vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Poté co nacisté uzavřeli vysoké školy, se zapsal na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze, aby nemusel jít pracovat do Německa. Udělal si tak druhou maturitu. Doktorský titul na UK získal v roce 1956. Kromě kosmického odpadu se zabýval například vesmírnou mlhovinou.
Četná ocenění
Za svou kariéru získal mnohá ocenění. Po Milanu Rastislavovi Štefánikovi se stal druhým československým astronomem, který dostal prestižní Janssenovu medaili Francouzské astronomické společnosti. Na sklonku 90. let byl také prvním nositelem obnovené Nušlovy ceny a obdržel i Medaili Učené společnosti za mimořádné zásluhy o obor.
