7°C
Stavebnictví v Česku kleslo v červenci i kvůli koronaviru o desetinu. A co průmysl?
Propad stavební výroby v Česku mírně zpomalil. V červenci se reálně meziročně snížila o 10,4 procenta po červnovém revidovaném poklesu o 11,8 procenta. V červenci si pohoršilo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, i inženýrské stavby, mezi než patří hlavně dopravní infrastruktura. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Stavebnictví podle analytiků reaguje se zpožděním na vývoj celé ekonomiky, která se potýká s dopady koronavirové epidemie.
Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému červenci snížila o 10,7 procenta, v červnu to bylo po revizi o 15,1 procenta. Inženýrské stavitelství v červenci propad prohloubilo na 9,9 procenta z červnového poklesu o 3,2 procenta.
Stavební úřady vydaly v červenci meziročně o 1,9 procenta méně stavebních povolení, celkem jich bylo 7424. „Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 38,4 miliardy Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 vzrostla o 20,7 procenta,“ uvedli statistici.
Počet bytů, jejichž stavba v červenci začala, meziročně klesl o 11,3 procenta na 2740 bytů a počet dokončených bytů se snížil o 9,3 procenta na 2687 bytů.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v červenci meziročně klesl o 1,5 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 5,4 procenta.
Meziroční údaje o stavebnictví jsou očištěné. Meziměsíčně byla stavební výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,8 procenta. Vývoj českého stavebnictví od počátku roku do konce července představí dnes ČSÚ v 10:00 na tiskové konferenci.
Pokles průmyslu zpomalil
Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl diverzifikovaný,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Na jedné straně se řada odvětví objemem výroby přiblížila k úrovni před pandemií, jako například výroba aut, na druhé straně některá odvětví stále ztrácí, jako třeba těžební či hutní průmysl, dodal.
Produkce motorových vozidel byla v červenci v meziročním srovnání nižší o necelé procento. V červnu přitom proti stejnému období předchozího roku ztrácela více než 13 procent a v květnu byla nižší o více než 45 procent.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků proti loňskému červenci klesla o více než deset procent, výroba strojů a zařízení byla nižší o 9,3 procenta a produkce pryžových a plastových výrobků o sedm procent. Naopak výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu vzrostla o 7,7 procenta, produkce papíru a výrobků z něj byla vyšší o 6,7 procenta a mírně se zvýšila rovněž výroba elektřiny, plynu a tepla a klimatizovaného vzduchu.
Hodnota nových zakázek v červenci klesla meziročně o 3,6 procenta. „Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 1,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 7,8 procenta,“ uvedli statistici.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o čtyři procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 1,7 procenta.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.