Máme se lépe, než za komunistů? Češi vnímají sametovou revoluci kladněji než Slováci

Na Slovensku podle dnes zveřejněných výsledků výzkumu je větší náklonnost k předchozímu režimu, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století.

Do budoucnosti jsou Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiskové konferenci v Praze další výsledky socioložka Pavlína Tabery.

Důchodci i prodavačky strádají. Česko rozdělují migranti i majetky, ukázal průzkum

Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 procent k 59 procentům). Tehdejší systém vnímá negativně 55 procent oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent.

Naopak lépe hodnotí Češi stávající režim. Pohled na ekonomický systém v někdejším Československu kopíruje odpovědi na předchozí otázky, Češi ho hodnotí negativněji než Slováci. Otázky kladli sociologové v září tisícovce obyvatel Česka a tisícovce obyvatel Slovenska.

Listopad 1989 nejlíp hodnoceným po první republice

Události listopadu 1989 jsou přitom po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let, vyplynulo také z výsledků průzkumu CVVM.

Listopadovou revoluci z roku 1989 hodnotilo ve výzkumu jednoznačně kladně 34 procent respondentů, spíše kladně se o ní vyjádřilo 32 procent účastníků. Jednoznačně záporný či spíše záporný názor dohromady vyslovilo celkem 12 procent odpovídajících.

Listopad 1989 tak v odpovědích předčil vznik samostatné České republiky (18 procent jednoznačně kladných odpovědí, 32 procent spíše kladných), vstup do NATO (19, 30), vznik a činnost Charty 77 (17, 30) či vstup do Evropské unie (19, 26).

Nejúspěšnější období první republiky hodnotilo kladně téměř 70 procent respondentů (33, 35).

Naopak nejhůře v žebříčku událostí a období posledních 100 let skončilo období protektorátu, které ohodnotilo jednoznačně negativně 61 procent odpovídajících a dalších 17 procent spíše negativně. Únor 1948 hodnotily téměř dvě třetiny respondentů záporně, příznivě ho označila desetina respondentů.

Ve srovnání s rokem 2014 se výrazně zlepšilo hodnocení vstupu do EU, u kterého stoupl podíl kladných odpovědí o deset procentních bodů, v případě negativních pak klesl o sedm, uvedlo centrum.

„Z hlediska věku se v případě hodnocení listopadu 1989 spolu se zvyšujícím se věkem snižuje podíl nerozhodných odpovědí a narůstá podíl záporného hodnocení,“ uvádí zpráva. Příznivěji listopad 1989 hodnotí lidé, kteří se politicky zařazují k pravému středu nebo k pravici, hlavně voliči Pirátů či ODS, naopak kritičtější jsou voliči KSČM a rozhodní nevoliči.

Je dnes lépe, nebo hůř?

Téměř polovina respondentů výzkumu uvedla, že současné poměry jsou lepší než ty, které panovaly před rokem 1989. Pozitivní hodnocení překonalo své maximum z roku 2009. Bezmála třetina lidí hodnotí poměry jako podobné, předlistopadové poměry považuje za příznivější 12 procent respondentů. Oproti roku 2016 se podíl kladně hodnotících zvýšil o 11 procentních bodů, v porovnání s rokem 2011 pak o 16 bodů.

Poměry před rokem 1989 považují za lepší respondenti z Ústeckého a Moravskoslezského kraje a lidé z malých měst do 5000 obyvatel. Naopak nynější preferují častěji Pražané a obyvatelé Královéhradeckého kraje. V Karlovarském a Libereckém kraji se pak ve zvýšené míře objevovalo neutrální hodnocení.