Tajemství mrtvých tankistů: Země vydala svědectví o jejich posledním boji

Autor: blv - 
21. 7. 2019
07:10

K německým zákopům chybělo posádce sovětského tanku KV-1 sto metrů, pak se ozval výbuch. Tank zmizel z dějin na 76 let a právě v těchto dnech ho i s posádkou vyzvedávají ze země členové ruské organizace My - Mius Front. A podle dalších nálezů se už pokusili zrekonstruovat, co se na bojišti v Rostovské oblasti stalo ráno 18. srpna 1943. Pro Blesk Zprávy tyto okamžiky popsal velitel archeologického oddílu Andrej Kudrjakov. A objev okomentovali i čeští badatelé. „V Česku je takový nález velmi nepravděpodobný. Jestli nějaká šance je, tak na jižní Moravě,“ řekl nám historik Vojenského historického ústavu (VHÚ) Prokop Tomek.

„S Českem nás spojují velmi pěkné emoce. V Brně jsme se na pozvání vaší vlády zúčastnili vojensko-historické rekonstrukce. Proto vám rádi pomůžeme při psaní reportáže,“ byla první odezva, kterou Blesk Zprávy obdržely od organizace My-Mius front. Na druhé straně internetu“ byl velitel pátracího oddílu Andrej Kudrjakov, jenž pracuje na výzkumu nedaleko obce Kujbyševo. Fotografie, které nám jeho organizace laskavě poskytla, najdete v bohaté galerii.

Místo nálezu tanku KV-1Místo nálezu tanku KV-1 | My-Mius front

„Tank najel na minu.  Posádka stroj opustila, aby se pokusila poškození opravit. V ten okamžik zřejmě zaútočil německý letoun, který zničil tank a zabil tankisty. Nebylo jim víc než 18 až 20 let,“ líčí poslední okamžiky Kudrjakov. Příběh ukrytý pod zemí je jen zlomkem dramatických událostí, které v létě roku 1943 provázely sovětskou ofenzivu na řece Mius, kde se opevnila německá armáda.

Boj muže proti muži

Archeologové rozšířili okruh výzkumu, aby pochopili širší souvislosti. Stroj KV-1 nebyl jediný, který skončil v minovém poli, nedaleko se našly i části středního tanku T-34. 

Pěchota bez ohledu na ztráty pokračovala dál proti německým kulometům a zasypala nepřítele granáty. „Tváří k zemi ležel v německém zákopu německý kulometčík zabitý výbuchem granátu. Přímo na předprsni bylo tělo sovětského vojáka zastřeleného z bezprostřední blízkosti. Zemřeli brzy ráno 18. srpna 1943 a celé ty roky leželi půl metru od sebe,“ popisuje nález Kudrjakov.

Úkolem organizace My-Mius front je vracet padlým vojákům jména.Úkolem organizace My-Mius front je vracet padlým vojákům jména. | My-Mius front

Sovětským jednotkám se 18. srpna 1943 podařilo německou linii u obce Kujbyševo prorazit. Vznikl zde asi tříkilometrový průlom, který byl počátkem dalšího ústupu wehrmachtu. Německá 6. armáda vzdorovala do prvních zářijových dnů, pak musela ustoupit a sovětští vojáci se probíjeli dál na západ - k Dněpru.

Rezavějící pomníky války v Česku

Česko je na podobné nálezy nepoměrně chudší.  „Tady pro to nejsou takové podmínky a nebyly tu tak rozsáhlé operace. Navíc ty vraky, které byly v polích, zrekvírovala v roce 1945 vojenská správa a posílala je do hutí,“ vysvětlil Blesk Zprávám vojenský historik Prokop Tomek. 

Přesto se za poslední desetiletí několik několik úlovků podařilo. Například v roce 2011 na Brněnsku pracovníci Moravského zemského muzea našli sestřelenou německou stíhačku Messerschmitt Bf-109. Před dvěma lety u Krnova objevila parta nadšenců části sovětského bitevníku Il-2 a potvrdili tak vyprávění místních pamětníků. Další letoun stejného typu se objevil díky suchu  u Lanžhota na Břeclavsku. A dokonce i tank se povedlo nalézt - a bylo to opět na Jižní Moravě. Na stroji T-34 u Hrabětic ale víc než zub času zahlodali sběrači kovů.

Milovníci vojenské historie a pracovníci Moravského zemského muzea v Brně vykopali poblíž Telnice na Brněnsku vrak motoru ze sestřelené německé stíhačky Messerschmitt Bf 109.Milovníci vojenské historie a pracovníci Moravského zemského muzea v Brně vykopali poblíž Telnice na Brněnsku vrak motoru ze sestřelené německé stíhačky Messerschmitt Bf 109. | ARCHIV BLESKU
Většina nálezů má společného jmenovatele. „Jestli nějaká šance je, tak na jižní Moravě,“ potvrzuje Tomek s tím, že právě tam sovětská armáda sváděla tvrdé boje.  Podle něj podobným nálezům, jaký se povedl v Rusku, u nás nepřeje  terén - chybí hluboké bažiny, kde by se technika mohla skrývat.

Nejslavnější tank KV-1

Sovětská armáda měla přes 600 strojů KV-1 (a KV-2) k dispozici už v okamžiku německého útoku 22. června 1941. Počet i kvalita těchto tanků vyvracejí mýtus o převaze a vyspělosti německé obrněné techniky. KV-1 určitě nebyly bez chyby, ale žádný z jejich protivníků neměl tak silné pancéřování a žádný neodolal ráži děla 75 mm. Důstojní soupeři přišli až později. Prostě sovětský těžký tank byl pro wehrmacht nepříjemným překvapením.  

Tank KV-1Tank KV-1 | wikipedia/VT1978

Asi nejslavnějšímu tanku KV-1 velel Zinovij Grigorjevič Kolobanov. 19. srpna 1941, tedy necelé dva měsíce po začátku války,  s dalšími čtyřmi stroji stejného typu bránil dopravní uzel Vojskovicy-Krasnogvardějsk. Tady narazil na příslušníky 6. tankové divize werhmachtu. Nebo spíš oni tvrdě narazili na něj. Kolobanova jednotka zničila 43 nepřátelských tanků, z toho si 22 připsal sám velitel se svou posádkou. 

Z boje navíc vyvázl zdráv. Co se týče počtu zásahů, které „inkasoval“ jeho tank číslo 864, zprávy se rozcházejí. Mělo jich být sto nebo sto padesát a žádný nezpůsobil fatální poškození. Slavný tankista má od roku 2006 pomník v běloruském Minsku. 

„Vracíme padlým jména“

Organizace My-Mius front už dvacet let provádí archeologické práce v terénu. Dneska má kolem 500 členů, mezi nimiž jsou vědečtí pracovníci, studenti, bývalí vojáci, ale třeba i bankéři nebo dělníci. „U nás jsou lidé, kterým není lhostejné téma druhé světové války,“ říká Kudrjakov. Z válečného období si vzali i vnitřní terminologii - jednotlivé sekce jsou oddíly a jejich vedoucí velitelé.

Video Video My - Mius front - My-Mius front

Název My-Mius front odkazuje na oblast, kde organizace provádí výzkum, tedy na frontu, která vedla podél řeky Mius.  Někdy archeologové 2. světové války najdou techniku v takovém stavu, že se ji podaří zprovoznit. S ní pak vystupují třeba na rekonstrukcích bitev. Tanky jsou ale až na druhém místě. „Naším hlavním cílem je pátrání po nezvěstných vojácích, kterým se snažíme vrátit jména. Také hledáme jejich příbuzné. V naší zemi je stále mnoho rodin, které čekají, až se jejich dědové a pradědové vrátí z války,“ říká Kudrjakov.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Jan Brandis ( 21. července 2019 21:34 )

Mně osobně Němci nikdy neublížily, ale za války bych je nešetřil. A sudeťáky bych odejít ani nenechal. Nějaké úmluvy, to je pro děcka.

PetBuk ( 21. července 2019 18:20 )

SSSR by se Ženevskou dohodou řídil,ale kluci kteří se neměli kam vrátit(ke komu) protože jim rodinu vyvraždili němci měli asi jiný názor....

jameson ( 21. července 2019 15:32 )

Protože západní spojenci se zajatci jednali podle Ženevské úmluvy, kterou se SSSR neřídil.
A samozřejmě, ani Německo, na východní frontě.
Tam se obě strany chovaly k zajatcům, jak hovada.

gabreta ( 21. července 2019 15:02 )

Se vším souhlasím. Úcta patří všem padlým. Rozdíl byl ovšem v počtu obětí. Při osvobozování Plzně, například podle dokumentů padl jeden Američan!! Němci s Rusama tvrdě bojovali a Amíkům se s ochotou vzdávali a dobře věděli proč!! Proč se tedy odstraňují sochy a památníky padlým Rusům a naopak se množí pamětní desky kde stanula noha Amerického vojáka? Proč jsou v Plzni oslavy a na Rusy se zapomnělo? Podotýkám, že jsem z území osvobozeného území Amíkama a okupovaného v r.1968 Rusama!! Na obojí jsem nezapomněl!!

bizon_pepa ( 21. července 2019 14:58 )

Kdepak nový výzkum. Chce to jen používat mozek a nevěřit tomu, co píše jakub janda.

Zobrazit celou diskusi
Další videa