Kropení ulic stojí Prahu i stovky tisíc za den. Proč musí být pitnou vodou?

Autor: Hana Langrová - 
29. 6. 2019
06:30

Pokud tři dny po sobě překročí teploty 25 °C a nezaprší, vyjedou do pražských ulic kropicí vozy. Jakkoli je jejich efekt krátkodobý a silnice jsou rychle zase suché, má nákladný proces řadu důvodů. Kropením se snižuje i prašnost a hladina přízemního ozonu. Blesk Zprávy zjišťovaly, na jak dlouho jim voda vydrží, jaké mají nádrže, kolikrát musí opakovat svou trasu a jak draho kropení vyjde.

V hlavním městě při plném nasazení vyjíždí 21 vozidel a všechny jedou čtyřikrát svou trasu. „Každé auto je jiné, ale kdybych to měl říct průměrně, tak většinou se nádrž vyčerpá během hodiny až dvou. Některé auto má nádrž na deset tisíc litrů, ale máme i menší se šesti tisíci litry,“ popsal tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Dodal, že během jednoho dne spotřebují všechny tyto vozy průměrně zhruba 660 metrů krychlových vody.

Technická správa komunikací (TSK) v Praze denně kolem 10. hodiny vyhodnotí předpověď počasí a rozhodne, jestli vozy vyjedou. „Jeden výjezd všech vozidel v Praze vyjde na desítky až stovky tisíc korun,“ vypočetla Barbora Lišková, tisková mluvčí TSK. „Je to velmi drahá služba. Platí se voda, zaměstnanci, benzin, stroje, opotřebení vozidla. Proto se opravdu hodně zvažuje, jestli cisterny vyjedou,“ dodala Lišková.

Z hygienických důvodů kropení probíhá pitnou vodou, protože ji lidé vdechují a usazuje se například na kočárcích. „Nebylo by to bezpečné. Voda se čerpá z běžných hydrantů a zajímavostí je, že v zimě se vozy z Pražských služeb také využívají. Promění se totiž v zimní sypače. Dopředu se dá pluh a místo nádrže na vodu se přimontuje nádrž na posypovou sůl,“ popsal Mana.

U země číhá nebezpečí hlavně na děti

„Kropení nejenom osvěžuje ulice a jejich obyvatele, ale také snižuje prašnost a přízemní ozon, který je nebezpečný hlavně pro děti, které jsou níže u země,“ varuje Barbora Lišková.

Ozon ve stratosféře chrání Zemi před ultrafialovým slunečním zářením, když je ho v troposféře moc, škodí. „Pokud je jeho koncentrace vysoká, tak prakticky lidským zásahem odstranit nejde a je potřeba počkat, až podmínky pro jeho tvorbu nebudou příznivé, například v noci, kdy nezáří sluneční svit a ozon se rozkládá reakcí s oxidem dusnatým,“ zpochybnila slova TSK Monika Hrubalová, tisková mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu.

Loni vyjely cisterny 38krát

Hlavní účinek ozonu na lidský organizmus je dráždivý. Dráždí oční spojivky, nosní sliznice a průdušky. Krátkodobé studie ukazují, že koncentrace ozonu mohou mít nepříznivé účinky na funkci plic vedoucí k jejich zánětu a respiračním problémům.

Letos poprvé cisterny vyjely až 5. června. Loni se do pražských ulic vypravily poprvé již 28. května a naposledy 23. srpna. Celkem kropily 38 dní. V roce 2017 vyjely pouze šestnáctkrát.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

zdravymozek ( 29. června 2019 07:36 )

Rovněž se lidé ve vltavě běžně koupou a je to bez následků!!! Ale na konec,co si pepíci zvolili,to mají !!

beruska56 ( 29. června 2019 07:09 )

No to je kravina a když prší tak to je taky pitná voda.Děšt se neusazuje?0

muscula ( 29. června 2019 06:51 )

dříve jezdily i kropící vozy tažené koňmi a voda byla z Vltavy. jezdili i kropící tramvaje

Zobrazit celou diskusi
Další videa