Čeští mořeplavci se vrátili domů. V pravěkém člunu urazili 400 kilometrů

Zatímco většina členů expedice se vrátila letadlem, jejich plavidlo má za sebou dramatickou cestu. „Samotný člun se do Čech vrátil už v sobotu. Vezli jej čtyři členové expedice na vozíku za autem přes celý Balkán,“ řekl Tichý. Tři cizinci v expedici, dva Slováci a jeden Slovinec, se z Řecka podle Tichého vracejí sami. 

Expedice po etapách plula z pevninského Řecka se zastávkami na jednotlivých ostrovech do cíle na Krétě. „Všichni expedici přestáli ve zdraví. Jen pár lidí dočasně trpělo mořskou nemocí. Zítra jdeme normálně do práce,“ řekl Tichý.

Po Vltavě se plavil starodávný člun z vydlabaného kmene. Bude součástí mezinárodní expedice

Předlohou expedičního plavidla bylo 8000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma. Plavbou v devítimetrovém člunu archeologové otestovali možnost šíření zemědělství v pravěku. Udělali si představu o tom, jak mohlo dojít k osidlování Kypru, překonání Jaderského moře nebo šíření obsidiánu, přírodního sopečného skla, mezi Sicílií a pobřežím Tuniska.

Expedice mezi Attikou a Krétou postupně dosáhla břehů ostrovů Makronisos, Kea, Kythnos, Serifos, Sifnos, Milos, Folegandros, dvou menších ostrovů v oblasti Santorini, samotného ostrova Santorini a Diova ostrova. Trasa na ostrov Milos s významným zdrojem obsidiánu byla shodná s řeckou expedicí Papyrela 1988, která ji zdolala na rákosovém člunu. Nyní to umožní porovnat v praxi oba typy plavidel.

Unikátní nález v Břeclavi: V Dyji ležely pozůstatky dubové lodi, mohou být tisíce let staré

Expedici tvořilo 20 pádlařů, kapitán a dokumentarista. Posádka si při pádlování v 1,3 tuny těžkém člunu vypomáhala jednoduchou plachtou. Posádky byly dvě a střídaly se. Výpravu doprovázelo moderní plavidlo s lodivodem.