Učitel Michal má pro děti klíč k falešným zprávám. A zmínil manipulaci husitstvím

Češi jsou na tom s mediální gramotností bídně, jak potvrdily čtyři průzkumy zacílené nejen na žáky, ale i na dospělé. Česká školní inspekce i agentury Median a STEM/MARK použily odlišné metody výzkumu, ale došly ke stejnému závěru. Polovina žáků například považuje za veřejnoprávní i soukromé televize, rozhlasy a deníky, nebo uvedla, že neví. Dospělí zase průměrně dosahují pouze 39 bodů ze sta možných.

Podklady do výuky od pražského učitele mediální výchovy jsou součástí on-line otevřené učebnice na webu Svět médií, ve které Michal Kaderka každý měsíc zveřejňuje jedno nové téma se vším, co učitelé pro výuku potřebují. Fake news a propaganda jsou už devátou zveřejněnou lekcí. Žáci na jejím základě mají pochopit základní pojmy a vyzkoušet si, jak tvořit fake news. Dále poznají principy propagandy a uvědomí si charakter postfaktické doby.

I ministr školství chce učivo odlehčit

„O mediální výchově jsem mluvil dokonce i se samotným ministrem. Jeho pohled je velmi podobný. Chce odlehčit učivo, aby bylo více času rozvíjet dovednosti, které budou děti ve svém životě potřebovat. Myslím, že již přišla doba, kdy si mnoho lidí uvědomuje, že pokud chceme obstát v budoucnosti, je nutné změnit celý koncept vzdělávání,“ uvedl pro Blesk Zprávy Michal Kaderka.

Web s výukovými materiály chválí i odborníci z oboru. „Vzdělávání na poli mediální gramotnosti a kritického myšlení je jedním z nejpodstatnějších úkolů, který by škola v informační společnosti měla mít. Co jiného bychom měli učit své děti než to, jak se orientovat ve světě, jak vyhodnocovat informace, jak poznat ty kvalitní od nekvalitních a jak nepodléhat trikům populistů a demagogů?“ řekl Petr Nutil, zakladatel webu Manipulátoři.cz

„Nikdo nemanipuluje starověkem. Ale husitstvím ano“

Blesk Zprávy: Máte zpětnou vazbu od učitelů, kteří využívají vaše materiály k výuce?

Michal Kaderka: Pohybuji se v komunitě učitelů, která ráda zkouší nové postupy a hledá aktuální témata do výuky. Proto mnozí z nich již mediální výchovu ve svých hodinách uplatňují a někteří i využívají některé mé lekce. Dávají mi pak návrhy na zlepšení, které pak ve třídě vyzkouším a do metodiky pro učitele zpracuji. Podle mne je vzájemné sdílení mezi učiteli jednou z nejlepších cest, jak zvýšit kvalitu vzdělávání.

Uvádíte, že pokud kolegové převezmou celou lekci, podaří se jim propojit mediální výchovu s dějepisem, českým jazykem, občanskou výchovou, informatikou i anglickým jazykem. Můžete uvést příklad?

Když se bavíme o fake news, tak například zneužití výročí okupace v roce 1968. Z vysokých politických kruhů vzešla informace, že šlo o ukrajinskou invazi, protože Brežněv je z Ukrajiny, tak prý nešlo o Rusy. Je to úplný nesmysl, ale může vás tím někdo ovlivnit, když neznáte historii.

„Pošukaní poslanci a nepřátelský akt.“ Zeman se kvůli okupaci obul do Rusů

Měl by se tedy klást větší důraz na novodobou historii na úkor té vzdálenější?

Ta je samozřejmě také důležitá, ale nikdo nemanipuluje se starověkem. Napadá mě husitství, se kterým se trošku manipuluje. Podle mého není úplně zásadní se učit data a vše dopodrobna. Ale mnohem zajímavější a důležitější je probrat s žáky, jak husitství rezonovalo společností od svého vzniku až do dneška. Jak ho vnímali v baroku, v 19. století, jak rezonuje ve tvorbě Daniela Landy nebo jak se k němu staví politik Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Jak se toto období zobrazuje ve filmu dnes a jak před sedmdesáti lety.

Proč by se podle vás měl výrazně změnit rámcový vzdělávací program?

Aktuálně se řeší, jestli budeme studentům předávat ten kulturní kánon. Když budeme chtít, aby se naučili to stejné, co umíme my, tak už je zároveň nestihneme naučit nic dalšího. Pracovní trh je velmi dynamický a mění se. Za dvacet let bude úplně jiný.

Naše ekonomika není založená na inovacích, ale na montovnách, které brzy nahradí roboti. Měli bychom děti vybavit univerzálními dovednostmi. Musíme počítat s tím, že se děti ještě za dvacet let budou muset doučit další dovednosti a musí být samostatní. Pravděpodobně se budou vzdělávat z digitálních zdrojů, které mohou být v cizím jazyce, bude se pracovat na dálku a klíčová bude flexibilita a komunikace.

„Sdílejte, než to smažou!“ Seniorům na webu chybí ostražitost, dostali sérii rad

Co dalšího by se tedy mělo ve školách učit?

Největší problém ve školství je, že učitelé učí pouze předmět: matematiku, zeměpis, dějepis… Když to dítěti nejde, tak má problém, ale nesmí to být překážkou k jeho rozvoji. Měli bychom je připravovat na budoucí zaměstnání.

Většina firem si nestěžuje na to, že by noví zaměstnanci něco neuměli, doučí je to. Stěžují si, že neumí jednat s klientem, představit se do telefonu, neumí se obléknout nebo chodí s kocovinou do zaměstnání, nerespektují firemní hierarchii a až příliš odmlouvají. Důležité jsou i kompetence sociální – naučit se mezi sebou vycházet a dát si šanci. Dále pak komunikační a demokratické kompetence. Na to se strašně zapomíná, protože se to špatně měří.

Šlo by tedy o změnu role učitele…

Pro mě byli učitelé chodící učebnice, které mě zkoušely z toho, co v učebnici bylo. Učitelé odvykládali učebnici, napsali to na tabuli a žáci si to přepsali do sešitu a pak se to učili. Dnes už je to v mnoha ohledech zbytečné. Všechny tyto informace si děti v budoucnu mohou najít. Já bych je měl naučit si to najít.

Mění se všeobecný přehled. Vše se propojuje. Díky globalizaci jsme si blízko se zeměmi jako Čína, Brazílie nebo Indie, které dříve nepatřily do všeobecného rozhledu. Přitom nás značně ovlivňují, jsou to velké země, které mají vliv na světové dění. Je tedy otázka, jestli by se nemělo vypustit něco ze staršího všeobecného přehledu.