Léta se v Česku mluví o tom, že důchodový systém potřebuje nějakou reformu, aby i do budoucna seniorům zajistil důstojné stáří a zároveň neruinoval státní rozpočet. Nekonečné diskuse ale doposud nikam nevedly a poslední komise dokonce konstatovala, že za tři roky v podstatě k ničemu nedošla. Už tento pátek má své druhé zasedání zatím nejnovější důchodová komise, kterou poprvé vede žena. Jednat bude až do roku 2021.
„Neshodli jsme se.“ Česko „chrlí“ důchodové komise, debaty se vlečou 20 let
1.První komise před 20 lety
První snahy o reformu důchodů se v Česku objevily už před 20 let, kdy výrazněji začal stagnovat počet aktivních pojištěnců a do systému „neteklo“ tolik peněz. Nejprve byl v listopadu 1999 v Senátu vytvořen podvýbor pro důchodovou reformu a o rok později pak vznikla dočasná reformní komise i ve Sněmovně.
2.Dvě Bezděkovy komise
Už tehdy vznikla řada odborných materiálů a analýz, které konstatovaly, že by se mělo něco dělat a politici tuto skutečnosti potvrzovali. V roce 2004 tehdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) ustavil takzvanou Bezděkovu komisi, ve které se sešli politici a ekonomové z České národní banky, ministerstev financí a práce. Vedl ji ekonom Vladimír Bezděk a její závěr byl stejný – politici zaspali a je nutné reformovat.
Jenže reformní kroky se v následujících letech příliš nevyvedly a mezi politiky na ně neexistoval konsenzus. V roce 2010 pak zasedla druhá Bezděkova komise, která v podstatě konstatovala totéž. Na její práci pak navázala politická expertní skupina, na které se dohodli tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) a předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. Zasedla celkem třináctkrát, ale k žádné zásadní shodě nedošlo.
3.Roky debat a zrušená reforma
Výsledkem snahy tehdejší nestabilní koalice bylo, že nakonec byla schválena jen částečná reforma důchodového systému. Obsahovala například druhý důchodový pilíř, do kterého si lidé mohli odvádět část příspěvků na důchodové pojištění.
Jenže reforma byla tehdy schválena v rozjitřené atmosféře většinou jednoho hlasu. Odmítala ji opozice, odborníci i veřejnost. Češi se do nového pilíře příliš nehrnuli a v roce 2015 nakonec reformu zrušila nová vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
4.Komise se shodla, že se neshodla
Další důchodovou komisi, která poprvé zasedla v roce 2014, vedl vysokoškolský profesor Martin Potůček. Opět v ní byli politici, experti a navíc také odboráři nebo zástupci různých organizací. Zasedala celkem tři roky a po svém posledním setkání vydala rozsáhlou analýzu, která konstatovala, že diskuse v podstatě nikam nevedly.
„Pokus o institucionalizaci dialogu politiků, odborníků a úředníků a také představitelů zájmových skupin a veřejnosti o důchodové reformě uspěl jen částečně. Zkušenosti mohou být využity při hledání takové podoby, která bude účinnější a povede rychleji k nalezení odborné a politické dohody,“ uvádí závěrečná zpráva z roku 2017. Podle ní byl hlavní překážkou rozdílný pohled všech stran na směr důchodové reformy. Politici se v komisi sice shodli na tom, že by systém změny potřeboval, o jejich podobě měli ale různé představy.
5.Poslední komisi vede žena
Zatím poslední komise byla vytvořena letos v lednu a v jejím čele je ekonomka a rektorka brněnské Mendelovy univerzity. Zasedá v ní 44 politiků z parlamentních stran, zástupců zaměstnavatelů, odborů, úřadů, akademiků a dalších expertů.
Zaměřit by se měla na řešení nižších penzí žen, dřívější důchod pro vybrané profese, příjmy systému a pozůstalostní penze. Zadání kritizovali opoziční politici i experti. Podle nich by tým měl řešit hlavně kroky k udržitelnosti a reformě důchodové soustavy. Už tento pátek se sejde podruhé.
V knize "Jistě pane ministře" (možná až v knize "Jistě pane premiére") je psáno, že vyšetřovací komise se ustavují, aby se nic nevyšetřilo.