Svazování Čechů na psychiatriích trvá. „Je to příliš,“ zoufá ministr Vojtěch
Pacienti v psychiatrických nemocnicích jsou podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) často fyzicky omezováni. Uvazování je v zásadě normou, řekl ve středu na společném jednání sociálních a zdravotních výborů Sněmovny a Senátu na téma reformy psychiatrické péče. Cílem reformy je mimo jiné přesunout z velkých psychiatrických nemocnic do ambulantní a terénní péče pacienty, u nichž to umožňuje jejich stav.
„Zmapovali jsme kvalitu péče v psychiatrických nemocnicích a mnohde není dobrá. Počet fyzických omezení pacientů je vysoký. Je v zásadě normou, že jsou pacienti uvazováni,“ řekl ministr. Česko podle něj spolupracuje na zlepšení stavu i s odborníky ze zahraničí. Už v roce 2003 kritizovaly Česko mezinárodní instituce kvůli používání takzvaných klecových lůžek.
Ostatní poslanci kritická vyjádření ministra mírnili. Podle předsedkyně zdravotního výboru Sněmovny Věry Adámkové (za ANO) odvádějí psychiatři v nemocnicích výbornou práci. „Ve chvíli, kdy vám do okresní nemocnice přivezou intoxikované dítě, máte dvě možnosti. Buď ho omezíte na svobodě, nebo ho utlumíte léky,“ řekl k tomu poslanec David Kasal (ANO).
Mapování kvality péče v psychiatrických nemocnicích bylo podle ministerstva zdravotnictví rozsáhlé. „Předběžné výsledky ukázaly řadu zásadních problémů. Zjištění poslouží jako podklad k přijetí nápravných opatření,“ sdělilo později ministerstvo. Některá už fungují, například v každé z nemocnic je podle Vojtěchova úřadu zaměstnán takzvaný manažer kvality. Na řešení situace se podle ministerstva podílejí i odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO), mimo jiné školeními.
Přesun pacientů do komunitních center
V Česku funguje 22 velkých psychiatrických nemocnic. Reforma počítá s přesunem pacientů z velkých zařízení do komunitních center. Měli by je blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, přičemž by bydleli samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků.
Prvních pět center začalo fungovat loni, letos má do července přibýt dalších 15. Každé může pečovat zhruba o 100 až 120 pacientů. Jejich pilotní provoz je prvních 18 měsíců hrazený z evropských fondů, později bude placen z veřejného zdravotního pojištění. Evropská dotace je asi 16 milionů korun na rok provozu. Ministerstvo chce do konce letošního roku vypracovat novelu zákona o zdravotních službách, která by centra legislativně ukotvila. „V tomto čtvrtletí by měl být dokončen Národní akční plán duševního zdraví. Měl by nastavit jasné úkoly pro jednotlivé resorty,“ uvedl ministr.
Psychózy i bipolární poruchy
Centra se starají například o pacienty s psychózami, bipolárními nebo afektivními poruchami. Psychiatrické nemocnice budou podle ministra postupně snižovat svou lůžkovou kapacitu a předloží plány, co dělat s volnými budovami.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
...Ono sme se chytyli nejake teorie/ Rowlingova/...No a za aplikaci dostal nejaky lekar pochvalu, ne li vyznamenani. Plne souhlasim s dvema odstavci vyse..